Bravo! Chtěla bych být muškou zlatou na Slovanském večeru.

Zákon schválnosti je prevít a má svůj vlastní zlomyslný rozum. To známe asi všichni.

Díky za připomenutí mně důvěrně známých míst. Už jsem tam ale dlouho nebyla. V Krupce žije ml. bráška.

Plavby mají své kouzlo. Na Vltavě využíváme pro oslavy několikrát do roka.

Moc hezká zahrádka. Prostor je maximálně využitý.

Byla bych raději, kdyby nezvyšovali důchod, ani ceny.

Kde jsou ty časy, kdy mi bylo sedmnáct, měla jsem dvě sukně a nosila tu čistou! Teď opravdu civím do skříně, něco vylosuju, vypochoduju ven a rozjímám, že jsem si měla vzít něco jinýho. Přitom věřím, že většině lidí je ukradený co mám na sobě.

Není nad to být nekuřák. Ale ani soužití s kuřákem není bez rizika.

Moc hezky se to četlo. Zatím nevím, kdy ty svoje "rarášky" uvidím.

To je opravdu nádherné!!!

Mě se taková setkání moc líbí, naposled jsme se jako širší rodina sešli při "kulatinách" hned tří z nás - manžela, syna a mne. Bylo to pěkné a těším se na další příležitost.

A na tohle opravdu někdo odpovídá?

Fejetony Lucie Šilhové znám už dlouho a mám ráda i její knížky. Hlavně se mi líbí její smysl pro humor a umění udělat si legraci i ze sebe samotné. Těším se na její další fejetony i rozhovory. A teprve teď hodnotím: ****** Asi jsem se předtím nevědomky uklepla. (-:

Danielo, děkuju za tip na příjemně strávené odpoledne v Praze. V červnu se tam chystáme, ráda si zavzpomínám na ztracené mládí...

Moc se mi líbí tvé vzpomínky, mám podobné na pobyt u babičky, synovec dělá strom života a často mne zpovídá, vzpomínky se mi vrací. A je milé, že je chce někdo slyšet.

V podstatě souhlasím, jen pro sebe bych ty verše trochu upravila: "Živote, posečkej, vždyť slunce ještě září," tak ještě na chvíli kupředu mě hledět nech. Jen tak si žít a nemít v hlavě stáří, vždyť zcela stačí stará být.

Díky za dobrou zprávu, těším se na příspěvky.

Moc pěkné. Historická vozidla mám ráda, pravidelně jezdím na začátku května do muzea v Roztokách u Prahy, kde má přehlídku Veteran Car Club.

:-) :-) :-)

Ve stáří se smějeme i tomu, co bychom v mládí nazvali slovem "trapné" . Včera jsme se smály s kamarádkou jako bláznivé, když jsem odkráčela s jejími klíči.. Odemykala jsem vchod jejího domu a ona před bytem hrabala v tašce klíč. Došlo mi to až před vchodem, že klíče, co svírám, jsou její.. Chlámyly jsme se tomu.... Hani, ráda se s tebou zasměji..