To je dobře, že se kabelka i taška našla:-) Já dnes zabodovala jinak.Zvážila jsem, že by nebylo na škodu si koupit nějaký potravinový doplněk na paměť. V lékárně jsem vysvětlila, dostala nabídku produktů i s propočtem, kolik čeho je v čem a kolik ve kterém balení stojí jedna tabletka. Když jsem vytáhla peněženku, uvědomila jsem si, že jsem chtěla ještě něco. Ale co? VZPOMNĚLA jsem si!!! Ale dalo to. Ještě, že jsem si koupila ty tabletky na paměť :-)

Vypadá to krásně! Ta barva je sirupová nebo želatinová?

Dívala jsem se na ní v nějakém pořadu v televizi a to, co vyprávěla a jak se chovala i jak vypadá je opravdu obdivuhodné a záviděníhodné. Napsala nějaké dvě knížky, které si chci sehnat.

Napsala jsem sem na íčko takovou glosu na téma srážka s blbcem.

Krátké a výstižné. Vítejte mezi námi, Mirko.

Bavila jsem se. Moc dobrý.

Moje babička byla prostá žena, byla sirotek, vychovávala jí macecha a měla nevlastního bratra, který trpěl kožní chorobou...Babička chodila málo do školy, musela vždy tvrdě pracovat, leccos jsem se od ní naučila a věřím, že se někde z nebes dívá, jak už i já jsem babičkou-----

Jasně má teta žila do 86 let a umřela ,když ji utancoval jeden děda na plese. Co jedla ? Zelí, brambory, cibuli. Ráno deci slivovice. Praprababička žila do 97. let. Umřela na poli, když jednotila řepu. Co jedla ? Brambory, zelí a slaninu s chlebem. Pila pivo.

To je zajímavé. My jsme na SŠ měli branná cvičení vždy celá škola se všemi studenty a byla to cvičení v terénu. Tedy pochod "kamsi" - cíl znal jen velitel (učitel předmětu Branná výchova), který různé třídy objížděl na motorce a dával dílčí pokyny. Např. pochodovat jako vojenský útvar, vlevo hleď, vpravo hleď, vojenský pozdrav, ohlášen nálet - vyhledat úkryt, nasadit plynové masky, další cíl podle mapy, kterou dostal velitel útvaru - učitel. Vzpomínám na průšvih přesluhujícího učitele - starého pána v důchodu. Rozpršelo se a on pochodoval s deštníkem. Našeho generála zřejmě naštvalo, že musel jezdit na motorce. ZŘEJMĚ NEMĚL DOST PENĚZ NA TRABANTA.

Myslím, že dřív byli lidé daleko fyzicky zdatnější a odolnější. Dobře, že se takovéto akce dělají alespoň ukázkově. Takový zábavný den se musí všem líbit. Pokud jsou ovšem naladěni na stejnou notu. Podala jsi to moc hezky!

Vzpomínám na něj v dobrém.

Tak tady můžu zodpovědně doporučit plemeno Bolonský psík. Jsem jejich chovatelka a s tímto plemenem už žiji 20 let. Mám doma 2 fenečky a jednoho pejska a doufám že se v listopadu dočkám štěnátek

To je pravda, ale škoda, že na fotkách není nějaká korpulentní dáma, abychom viděli, jak docílí zkombinovat úzké kalhoty a obří svetr.

I přes smutné dohry to byla krásná dovolená, ale kde jsou ty fotky? Šup s nimi do Galerie .

Krásná a neotřelá slovní spojení mě vždy znovu nadchnou. Případný smutek není pláčem nad rozlitým mlékem, ale vyjádřením hlubokého prožitku, který není dán každému. A pokud ano, málokdo ho dokáže takto zprostředkovat slovy.

Nemám sice komu pohádku vyprávět, ale ráda si ji prožiji sama, i když ne v tak kouzelném prostředí jako Vy. Víla mi hodně připomíná mou šátečkovou vílu Bereniku, kterou jsem si koupila předloni na trzích v Berouně. Přeji Vám oběma, ať společně nebo jednotlivě, ještě hodně světel lásky.

No snad to začíná... Spíše mám zkušenost , že jsou profláknuté určité trasy, kde je to jak na Václaváku. Hodně chodíme s manželkou a všude. Bohužel někdy nepotkáme ani človíčka. U nás v Krušných horách potkáváme z 80% Němce.

Perfektní video a bezvadná přehlídka. Už jsem to napsala na chatu i60, ale tam to záhy zajede za roh. Pro mě to je od pohledu nejlepší přehlídka z dosavadních, a to hlavně proto, že tam jsou opravdu modelky, které vizáží a hlavně postavami jsou různorodé, ale normální české. Tak jsem si to vždy představovala a Hanka L. to tak zorganizovala. Má mou velikou pochvalu a ostatní také za svou bezprostřednost.

Libore, to se mi líbí. Takhle "blbnout" na stáří neumí každý. Najít si koníčka a vložit do něho celou svou duši. Musím se ale přiznat, že já si osobně nedovedu představit, že bych v dvoupokojovém bytě jednu místnost manželovi přenechala celou. Moje děti bydlí daleko, kde by přespaly, když přijedou? A ještě -my ženy si takhle koníčky dokážeme vytvářet taky. Snad se zde mnou uvedené neurazí, když je dám za příklad - není to myšlené ve zlém, ale jako výraz mého uznání. Např. Eva M. a její Bertík, Alena T. a její cedulománie + nádherné fotky, Elena V. - fotky + čtení pro seniory, Hanka P. - organizování zájezdů....., jenom tady na íčku, co jich je. Nelze všechny vypsat - takže vám které jsem zde neuvedla, se omlouvám.

Asi už se stávám cynikem a nic si nepředstírám. Asi jsem divná, ale opravdu se ze stáří nedokáži radovat. Nic totiž už moc pozitivního nepřináší,ale záleží na jednotlivém věku a nadstandartních možnostech. Pak je možná stáří ještě bujaré.