Libuško, tak to mám velikou radost s tebou, to je moc dobrá zpráva a přeju ti, aby tvoje nové příběhy pro děti měly stejně hezký ohlas, jako tvoje pohádky uveřejněné na íčku.

Dobrý nápad,ale chtělo by to tento odkaz http://jhmd.cz/sluzby/ubytovani-na-nadrazi - tam jsou všechny penziony na této trati

Pěkně píšeš Matěji, jsi nejen odvážný cestovatel, ale i dobrý spisovatel.

Alenko,děkuji za krásné vyznání přírodě.

velmi pěkný článek s písní J.Suchého nemá chybu. Dávám 5 hvězdiček

To máte mít kameru a poslat to na NOVU, tam pošuků co se dívají na rvačky je dost.

Tyhle pěnáče nejsou špatné, ale já su milovník piškotů.

Eleno, počteníčko i fotky - velmi pěkné.. Ale! I když mám ráda přírodu, nemohla bych takhle dlouho žít. Potřebuji kolem sebe lidi, a pořád nějaké to kulturni dění kolem. Jsem typický městský člověk. Do přírody si ráda zajedu, ráda v ní i pár týdnů strávím, ale pak rychle, rychle do víru velkoměsta. Naše krásná Praha a její kavárničky, to vše by mi opravdu moc a moc chybělo.

Snad to bude k něčemu dobré. Stáří přijde ke každému, kdo se ho dožije a jak s ním naložíme, to záleží na každém z nás.

Milá Danuško, to je dobře,že jste vše napsala....já měla život do 50let taky všelijaký a teď už šestý rok si prožívám radost, pohodu,klid... přeji Vám,aby jste našla v sobě tu krásu žití a bytí, kterou Vám nikdo nemůže dát ani brát je Ve Vás! S láskou zdraví Květa

Na houby "na zkoumání" (nebo na růžovky či václavky) nosím dárkové tašky, jsou pevné a dají se složit. Vypadá to občas podivně, když nosím po lese tašku a vánočním motivem, ale mě vyhovují. Pokud si nejsem jistá, houbu vyfotím a pošlu známému mykologovi - takhle jsem zvládla krásnoporku mlynářku nebo sluku svraskalou. Na atlas v MfD se těším.

JASNÉ A SROZUMITELNÉ! MOC SE TĚŠÍM NA VŠECHNY LETNÍ FOTEČKY.

Přiznám se, že hřib - kovář neznám, ale pokud vypadá jako na fotce tak bych ho asi přešla a ani se na něj nepodívala.Není to náhodou taková houba co když se na sáhne zčerná? Všechny houby prý jsou jedlé, bohužel některé jen jednou.

Další díl originálního dovolenkového deníčku - děkujeme Matějovi i babi Helence.

Bertíkovi i jeho paničce gratuluji. Moc mu to na fotu sluší, měla jsem možnost ho poznat v Doksích a na lodi po Máchově jezeře kde si hrál s míčkem. Byl neobyčejně milý a hodný. Tak Bertíku ti přeji hodně dalších úspěchů a hlavně hezký psí život.

Asi se podvědomě musím lišit - nikdy jsem neměla džínovou bundu, ale džíny nosím od mládí a nehodlám přestat, mobil nosím v kabelce a boty vyhazuju dřím než je vyšmajdám.

Na těchto slavnostech jsme před pár lety byli. Moc krásné. Stojí za zhlédnuti.

Jarmilko, moc se mi Tvoje "reportáž" líbí. Přečetla jsem článek jedním dechem. Věřím, že těch úryvků z knihy tam není moc. Já osobně cirkusy ráda nemám a nikdy jsem neměla. Ale vyprávění o nich ano. Těším se na další pokračování.

Já Vám teda držím palce,všechny. Jenom nepřestat hejbat tělem i duchem,na to se i podle mého zahnívá až ke smutnému konci. K.

Danuško. Jako vždy krásný text a nevadí, že ne pouze na padesát slov. :-))) Když se nad tím tak zamyslím, naše informace se krásně doplňují, jako mozaika.