V některých e-shopech si j iž určitou dobu objednávám, ale většinou volím ty, které mají v Praze výdejnu (třeba parfums.cz, ve Florentinu). Chodit na poměrně vzdálenou poštu, vystát tam díru a ještě zaplatit za poštovné se mi nelíbí.

Protože už vlastním 1. díl (kdysi výhra), obstarám si v návaznosti i ten druhý, už jsem v něm listovala. Jako zdroj informací je to dobré a poučné.

Oči přecházejí a skoro by mi bylo líto takové krásné houby pokrájet a usušit nebo rovnou sníst ve smaženici. Ale tak to chodí. Letos jsem nebyla na jihu na houbách ani jednou. Zato v Praze si pravidelně kupuji hlívu ústřičnou!

Ano, i pravda může být někdy zlá. A Ty ji tu ze svého moudrého pohledu naznačuješ už hodně dlouho.

Ano, bohužel je to realita. Nechápu lidi, kteří si berou půjčky na to, aby blízkým udělali pod stromkem na Štědrý den radost, a pak to bůh ví jak dlouho splácí... Mám ráda ten předvánoční čas plný shonu, spojený s vůní chvojí, vanilky, prodejem kaprů v kádích, ochutnávek cukroví, ale hlavně setkávání se s přáteli. Já jsem dávno dopekla, snad nepůjdu do pekla.

No a já si myslela, paní Vendulo, že je Měsíc stříbrný. Hlavně, že září.

Jsou ženy, které užívají mnoho let stejný parfém, těm se pak dá dárek snadno. Právě tak, jako když žena sama řekne, jakou značku by si koupila. Ale kupovat něco podle odhadu, to bych si neriskla. Tedy, mluvím pouze obecně, ženám parfémy nekupuji! :-)) Já mám ráda značku Armani a Jill Sander, ale také ne vše. Dnešní parfémy, v nichž hraje hlavní roli líh, bohužel moc "nedrží". V orientálních parfémech je základní složkou olej, ale jsou většinou příliš nápadné a voňavé. S pánskou toaletní vodou si kupodivu docela poradím. :-)

V letech 1946 až 1949 nepohodlné režimu klidně zastřelili a pak položili na koleje jako mého strýce -právníka.Teta ve svých třiceti zešedivěla. Hrůzy demagogií.

Máme tři krmítka, jedno na zahradě - tam ptáčky krmíme celoročně, v zimě aby neměli hlad a ve zbývající části roku abychom je mohli pozorovat. A je to lepší než televize. Zvonci, pěnkavy, sýkorky, strakapoud, hrdlička, dlask - jen si vybrat. Pak máme krmítko na dvorku, tam jim sypeme od podzimu do jara, mám radost když se mi tam ukáže červenka. A to třetí krmítko to máme jako kukátko do ptačího světa před oknem v obyváku, tam sypeme jen v zimě. Ale to je pak ptačí tanec a vůbec jim nevadí, že je kousek od krmítka cesta. Tam nám s oblibou chodí stehlíci, mají krásné zbarvení a na hlavičce červenou čepičku, no a samozřejmě sýkorky - modřinky, babky, koňadry. Někdy přiletí pták, u něhož musím pátrat v moudrých knihách, co je zač. Zapomněla jsem na veselé kluky - vrabce. Těch máme už taky dost, jeden čas jich bylo poskrovnu. Hezky napsaný článek z ptačího světa.

Ty to bereš rozumně a sportovně, skoro jako návod pro ostatní, i když s hlubším podtextem. Jako obvykle jsi to Ty.

Korunovační klenoty jsem viděla poprvé s mými prarodiči a pak ještě jednou v dospělosti, s mými malými dětmi. Vždy jsme vystáli frontu, která však rychle ubíhala. Stojí to za to vidět, jsou nádherné.

Jablkové náplně v koláčích mám moc ráda. Danuško, upeču ho rodině. Díky za recept.

Už se stalo, budu se těšit.

V Římě jsem byla před pár lety na tzv. prodlouženém víkendu. Bohužel jsem nebyla spokojená s průvodkyní CK. Je to tak krásné město, že by si ode mě zasloužilo, abych si ho trochu prošla ještě alespoň jednou. Tady to vypadá trochu na tip na samostatné cestování, takže děkuji za nabídku!

Kdysi jsem učil na střední průmyslové škole chemické a měli jsme tam problémy s talentovaným, ale velmi neukázněným studentem. Například an chmelové brigádě se silně opil, i když byl striktní zákaz alkoholu na školní akci. Později byl vyloučen ze studia ve 3.ročníku ještě před maturitou. Po řadě let jsem zahlédl jeho tvář v televizních zprávách, kde se uvádělo, že byl největším výrobcem a distributorem drog v severních Čechách. Odváděli ho v poutech a bylo mi velmi líto, že jinak nadaný člověk se pohyboval v podsvětí. Některé události se odehrávají opravdu blízo nás a neočekávaně.

Lidmilko, krásně melancholické verše. Plně vystihují i moji dnešní náladu. Za oknem nevlídno, holé ruce stromů se vzpínají k pošmourné obloze. Ještěže ta má láska sedí naproti mně a pije se mnou ranní kávu. Čeká nás špatné období, snad to zvládneme.

Ahoj kámo. Představ si tu nespravedlnost. Já jsem sice celý den (i noc) volně na dvoře, ale ten je uzavřený. Naše Micka má naprostou volnost a chodí si po přírodě, kam se jí zachce. Nikdy nemusela být na vodítku. Okolo dvora se pohybuje jen po střechách, balkonu a po pergolách. Na dvůr naopak nikdy neseskočí, abychom se blíže seznámili. A pořád mě provokuje tím, že se někde ve výšce rozvalí a tlemí se mi do očí. Potvora jedna, ani na pozdrav mi nezaštěká. Zdraví Tě Ben. Jó a mimochodem – vypadám skoro jako Ty, jenže můj černý kožíšek žádné bílé ozdoby nemá. Asi by byl moc drahý, jsem totiž větší. Ach jó.

Karlu Gottovi samozřejmě přeji zlepšení zdravotního stavu. Ale myslím, že by udělal lépe, kdyby si nešel pro Slavíka, i kdyby ho vyhrál.

Tak a jsem nahraná bez Galerie Kněží hora, což je úplně o ničem.Prosím o pomoc.

Nevím, proč se pro názornost odjakživa přirovnávají různé lidské vlastnosti a činnosti k zvířecím. Ani straku nevnímám jako zloděje, ty věci, které si bere do hnízda, ji určitě nějak smyslově nebo energeticky zaujmou, určitě by takto zacházela i se svou vlastní věci, a to by těžko byla zlodějna.