To vás chválím. Nádor v tlustém střevě roste cca 10 let a člověk nemusí mít žádné obtíže, jenže pak už je pozdě. Proto je tato prevence tak důležitá. A vyšetření není skutečně nic strašného. Snad horší je vypití těch 4 litrů tekutin před, ale teď už existuje taky mnohem šetrnější přípravek jen na jedno vypití, ale je třeba si o něj říct. Před samotným vyšetřením jsem musela podepsat různé souhlasy a též poučení, ve kterém se psalo, že si pacient musí před zákrokem vyndat zubní protézu. Když jsem podepsaný papír vracela doktorovi, povídám mu: zdá se doktore, že to asi dneska budete brát z gruntu - úplně skrz. Doktor se zasmál a řekl: Ježiš, já vám dal omylem papír na gastro vyšetření. :-)

Pane Sýkoro, máte velice originální a působivý literární styl. Téma i prostředí hodně vzdálené. Viděla bych to na román. Za mne jednička s hvězdičkou.

Vaše příběhy nám přibližují svět... Píšete moc hezky ale hezky mi z toho není, jenom si u toho říkám, že život je hrozně složitý a zvládnout ho je někdy hrozně těžké. Naštěstí se ve svém životě pohybuji jinde a tu "světovost" znám jenom z literatury a filmu.

To je krásný, laskavý příspěvek o magickém věku 66. Děkuji.

Moc pěkné čtení, stále potřebujeme pozitviní příklady.

Já mám bezúdržbový účes od dětství - dlouhé vlasy do půl zad ,jen tak rozpuštěné,nikdy mě nebavilo lozit po kadeřnictvích.Šediny mi barvil manžel,až budou běliny,tak to nechám být.Když pracuji,tak si udělám ohon nebo copy,a je to. Vyloženě se mi protiví krátké vlasy,asi v 8 letech mne máma nechala ostříhat na kluka a hrozně mi to vadilo,proto nikdy nemám kratší vlasy jak po ramena.

Moc hezký výlet i fotky!

zámek Lednice a okloí

Přesně takový dvojdřez měla moje babička. Později jsme ho přesunuli na chalupu.

Dobrá zpráva pro íčko, déčko zajistí sluníčko. Dokud ale nezasvítí, peněženka přísun jistí. Ať mají všichni peněz dost na déčko i pro radost.

Maruško, v zimě jsem byla v Tatrách naposledy před padesáti lety, ale ráda vzpomínám na letní pobyt v Tatranské Lomnici. I tehdy byly vlaky přeplněné akčními seniory ...

Myslela jsem si, že si přečtu pěkný článek o knížkách, ale zklamal mne. Líbí se mi, že jsme zemí domácích knihovniček, to je přece pěkné. Ale zvláštní názor je, že jde o pozůstatek doby, kdy v bývalém Československu nebyly kvalitní knihy, proto si jich lidé vážili, měli tendenci je vlastnit, navzájem si je půjčovat. A tohle už je manipulace, bohužel, zde častá. Nemohu souhlasit, že nebyly ani knihy. To je přehnané. Knížky byly, rodiče nám je kupovali a my je později kupovali jim. Téměř na každé vesnici byla a je dosud knihovna, číst u nás je prostě normální, proč to překrucovat.

Je to radost užívat si společně pěkné chvilky...

Vlaďko, díky za parádní recepty i fotky, nádhera :-)

Ale zase tyhle drahé zuby mají jednu přednost, nebolí :-)

Doufám, že to nebudu potřebovat.

No nevím, asi bych si žádnou podobnou kategorii nevybrala. Ono je to někdy na nervy i s "normálním" chlapem. Co myslíte, děvčata?

Jste obdivuhodný. Kočky poznají dobrého člověka.

Konec dobrý, všechno dobré. Krásný příběh.

Soni, pěkný článek, jako vždy. A zase jsem musela hledat na mapě. Mstišov, to by mě zajímalo z čeho to vzniklo. A ještě jdu hledat toho mýho archanděla, abych se mu připomněla. A dík za procházku. :-)