Tak ať se akce vydaří!

V horách ve státech jižně od nás je běžné potkat pasoucí se krávy. V italských Dolomitech jsme potkávali krávy jiného plemene, než u nás. Ve Švýcarska se pásly hned vedle kolejí horských vláčků.

Přečetla jsem si pozorně tento článek, protože hned mě napadla naše Hanka Práglová. Podmínky splňuje (má více jak 7o let, je občan ČR), inspirativní je víc než dost, aktivní a k aktivitám podněcuje celý Bohumín. A pak jsem se podívala na laureáty a hned u prvního jsem si řekla a safra, Pierre Richard to je Čech jak poleno. Myslím, že se laureáti vybírají z jiných vrstev než jsou ty naše.

Děkuji za krásný výlet do vonícího sadu a vnukovi Andrejovi přeji všechno nejlepší do další desítky.

Opravdu mimořádně silný příběh o lidské statečnosti a vůli žít. Přeji paní Jevdokii pevné zdraví a stále hodně lásky v rodině.

Každému vyhovuje něco jiného a to je dobře. V naší rodině se s módou kamarádíme a již jsme s vnučkou, dcerou a snachou přivítaly jaro v novém. :-)

Eleno, od Horního přes Dolní Údolí až ke Kozmickým loukám je to jedna velká krása. Už se těším, až tam budeš fotit příště. Zdravím i odpočívajícího Honzu.

Pobavil jste. Pro mě z toho plyne poučení, že lepší než andělská křídla je kvalitní koště.

Máte pravdu paní Jano, jenom ať nejsme hloupí.

Úžasný článek, pro mne těžké téma. Ale uchopuji ho svým způsobem. Děkuji, paní Marie.*****

Vlaďko, bravo! Moderní román z žité reality, stylisticky, dějově propracovaný, s napětím i pointou. Těším se na pokračování a obdivuji tě.

Díky za typ na Internetovou jazykovou příručku, tu budu určitě využívat. Slovníky mám ráda též, ale z praktických důvodů dávám přednost těm v elektronické podobě.

Čest a sláva rybařině i nedělnímu fejetonu. Patřila jsem do rybářské rodiny, je to opravdu poetická záležitost, jak ji umí podat snad jen Ota Pavel.

Jednoho takového na tomto portále zcela ignoruji.

Maru, umíš vždy situace vylíčit opravdu živě. Ještě že už v tu dobu byly mobily, jinak by jsi návštěvu zubaře musela vzdát, nebo odkráčet v domácím úboru?? Hezky jsi mne naladila.

Parádní!

Prima, Naďo! Tak aspoň vím, oč jsem přišla. Výlet na tuto rozhlednu mi slibovala ústecká kamarádka, bydlí v Kr. Březně, podle mapy to není ani moc daleko. Bohužel se teď nevídáme, jen si občas písneme. Je to moc hezké místo s krásnými výhledy, díky.

Navštívila se velké množství hradů a zámků, ale ten strakonický ještě nikdy. Tak možná, že se tam někdy vydám.

Vaše poezie, Dalibore, se mi líbí.

Když jsem byl na prázdninách v Kolovči, tak mně bratr mého dědy svěřil krávu na pastvu. Také jsem ji zapřahal a jezdil s ní pro seno. V rybníku jsem ji musel občas železným kartáčem pořádně očistit.