Moc krásný zámek, celý areál a Tvoje snímky. Ráda jsem se tudy prošla!

Tak jsem to našla. Nikdy jsem tam nebyla a bohužel asi nebudu. Ale rýma v názvu je opravdu otravná i s jedním en.

Jak já jsem vděčná za náš "zaostalý" venkov! I když teď také zaznamenávám příliv turistů, jde většinou o mírumilovné návštěvníky z naší staré známé planety Země. To jsem moc zvědavá, co vyroste na místě zbouraného domu. A co bychom nezbourali "nějaký starý dům", když se ve světě ničí válkami tisícileté památky. Ach jo, kdy my přijdem k rozumu!

Co my už, když ani vědci nevědí ... :-) Kdo počítá s tím, že život je změna, nějak se s tím srovná, kdo s tím nepočítá, musí se s tím nějak "poprat".

Krásné verše a k nim mé oblíbené cínie - to nemá chybu. Úžasně mnohotvárné a různobarevné květiny, které dokonale korespondují s nádherou tvých veršů, Zuzko.

Zvířata přátel hlídáme v průběhu celého roku, prázdniny jsem si vyhradila pro vnoučata, ale letos jsem zatím byla u nich jen 11 dnů, a to byla ta nejmenší nemocná. Jsou příliš daleko. Bohužel i naštěstí.

Mám radost, že se díky portálu i60 mohou najít nejen páry, ale i kamarádky.

Šikula, a mám dojem, že nezapře vzhledem i dědečka! :-)

Helenko - Nebílovy, nemocnice, Neználek, i když zde se dá polemizovat, zrovna tak netvor...

Váš článek je vynikající. Moje dcery byly také v Jižní Africe na výpravě s Přemkem Rabasem, nynějším ředitelem v Královédvorské ZOO. Měly podobné zážitky, které jste popisoval, přivezly množství fotografií hlavně z Krugerova národního parku a z Viktoriiných vodopádů. I o svých zážitcích s divokými zvířaty mi vyprávěly. Nesetkaly se se lvem, ale se slonim samcem, kterému se jejich automobil moc nelíbil a trochu je vystrašil. Starší dcera se setkala s velkou mambou téměř tváří v tvář a bylo to na hraně. Mamba si to nakonec naštěstí rozmyslela a odšustila do trávy. Vzpomínají na Afriku jako na něco kouzelného.

Měli jsme doma petrofa mnoho let. Už jako dítě mě fascinovalo, když se to přečetlo pozpátku... A na konci 90. let jsem ztratil spolupracovnici, která mi přišla říct, že je potomkem Petrofů a že se musejí přestěhovat do HraDCE kR., PROTOŽE... PROSTĚ RODINNÝ MAJETEK VOLÁ. A PŘED KAŽDÝM PODNIKATELEM, KTERÝ VYTVÁŘEL HODNOTY A POCTIVĚ PODNIKAL, HLUBOCE SMEKÁM. Promiňte vleká písmena, nevšiml jsem si...

Gratuluji všem vybraným cyklistům a mrzí mě,že je změna trasy a Brno bylo vynecháno.

Pan Švehla musel být úžasný člověk. Je dobře, že jsou lidé, kteří se starají, aby se nezapomnělo.

Pěkný článek, tento problém jsme s přítelem zrovna pomáhali řešit babičce a dědovi. Oběma už je přes 70 a v tomhle suchu se s konví tahat každý den prostě nezvládnou, tak jsme pořídili povrchové čerpadlo ( https://www.cerpadlabezstarosti.cz/147-povrchova-cerpadla-na-vodu ) a napojili jsme ho na zavlažovací hadice, takže se zalévání vždycky jen spustí a pak vypne :) No nemůžou si ho vynachválit :)

Moc hezké vzpomínání na tatínka. Připomnělo mi, že ten můj by teď v srpnu oslavil 95. narozeniny, ale zemřel v 58. Zažila jsem s ním spoustu báječných chvil na houbách, na motorce. Bohužel i dost smutných, ale takový je život. Je milé, že jste se s námi o hezké vzpomínky podělila.

Leni, hezky jsi to napsala a hlavně vyfotila. Tak tam jsme taky ještě nebyli.

Plné citu, klobouk dolů. Jen škoda, že ke konci zmizel pravidelný obkročný rým

Tentokrát se nechytám ...

Takový pěkný článek a tak malá odezva? Asi chápu proč. Nejspíš proto, že je tu tolik houbařů. Přece nebudou nosit dříví do lesa, tedy číst si o houbaření, když o něm pro sebe vědí všechno. Doufám, že si letos zahoubaříme. Zatím jsme na houbách nebyli, přestože je docela houbové počasí. Zbývá nám jen hrstička sušených, které jsme loni dostali od mladých.

Keramiku Tomších, hlavně paní Ivany, znám z hrnčířských trhů. Sice jsem u nich v dílně nikdy nebyla, ale když jedu kolem do Bechyně autobusem, mají upoutávku v obci Netěchovice.