Ano, dá se to v těstíčku i osmažit. Když to kdysi moje mamka udělala, otec to pojmenoval brezle na šťopce/brezle je u nás strouhanka/

V Koněpruských jeskyních jsem byla kdysi v mládí a pamatuji si dodnes, že nám průvodce na jednom místě říkal, že je tam absolutní tma. Tak ani dnes nevím, jestli je to možné?

Pod článek se mohu klidně podepsat. Ačkoliv jsem sama bydlela v Afandou, v hlavním městě jsem dvakrát byla. Co jsem stihla, jsem prohlédla. V paměti mi utkvělo, jak jsem u pevnosti u přístavu krmila místní kočky granulemi, které jsem vezla z domova. Přijel mladý muž na motorce a dával kočkám podobné krmení na různá místa. Pak mi s úsměvem říkal, že jsem měla raději donést "peppersteak". Kdo ví, třeba to byl ten, o kterém píšete v článku. Útulek jsem tam ale tehdy neviděla.

Vyčerpávající nápověda, město mám docela rychle:)

Pěkná vzpomínka. Kde ty krásné máje jsou!

Tohle mě minulo. Jsem jediná babička a v současnosti dost nepoužitelná. Moje starší vnoučata vyrůstala v péči druhého dědečka, který s nimi žil a rád mi je půjčoval, když jsem za nimi přijela, aspoň si mohl vydechnout. Asi jsem divná, ale toto "Takže je celkem pochopitelné, že některé babičky, pro které jsou vnoučata zdrojem absolutního štěstí, dělají vše pro to, aby je vnoučata zbožňovala. Je to vlastně přirozené. A přirozený je i určitý konkurenční boj mezi ženami." vnímám jako nedospělost babiček. Bohužel to není jediný projev nedospělosti dospělých.

Neznám, ale našla jsem. V okolí se natáčelo několik českých filmů.

To je vtipné a pohotové. Palec nahoru.

Poznala jsem, byla jsem nejednou na AN v tomto městě na střeše a shlížela dolů na vlakové nádraží :-)

Kromě uzeného, dávám do šunkofleků ještě trochu koření, jako je libeček a troška bazalky. Používám Zátkovy vaječné fleky a můžu říct, že chutnají všem. Jinak jsem na tom byla v začátcích podobně.

Jako vždy perfektní.

Mrzí mě, že jsem na brněnské setkání nemohla. Brno neznám, vždy jen projíždíme. Ale na letošek máme plán Brno na pár dní navštívit. Tak doufám, že to vyjde. Evičko, sdílím Tvůj názor, že ta setkávání jsou skvělá. A každý, kdo takové setkání zorganizuje si zaslouží alespoň: děkujeme.

A kdybychom viděli tu naši malou Zemičku z vesmíru, možná by nám došlo, jak spolu žít, aby nám bylo všem co nejlíp. Pěkně jsem si početla a znovu si uvědomila, že komu jde o porozumění, domluví se vždy a všude.

Pořád tvrdím, že mnohem víc než zděděné geny nás ovlivňuje zděděná "kuchyně". O těch přátelích budu muset popřemýšlet. :-))

Světlo je život a není ho nikdy dost. Člověk, který vyzařuje světlo, může pak prosvětlovat cestu těm, kteří ještě bloudí ve tmě. Díky.

To nebylo lehké. Stáli při mně všichni andělé, že jsem to našel.

Elenko, díky za krásný zvací článek a ještě krásnější fotky :-)... :-)

Od té doby, co existuje trojská botanická zahrada, tak tu původní Na Slupi trochu zanedbávám, ale je pravda, že svými tematickými výstavami někdy velmi mile překvapí. Viz i tyhle snímky!!

Tuším, že je to zahrada (podle jedné zeleniny) a nachází se v jedné čtvrti, kde po věži lezou děti. Osobně to neznám, ale dovedly mne indície a fotky :-)

Milá Zuzko, vždycky jsem z Vaší poezie nadšená, vřelé díky, s láskou zdraví květa