Jsem, jaká jsem a dovoluji ostatním, aby byli, jací jsou oni. Oslňující, trapní, moderní, nemoderní, vkusní, nevkusní, sympatičtí, nesympatičtí. "Nenarodil se člověk ten, aby se líbil lidem všem. Nelíbí se mi žádná diktatura, ani ta módní. Představme si tu nudu, kdybychom byli všichni stejně dokonalí. :-)

Františku hned na úvod ti musím vytknout, že na Moravě, a to především jižní, nevábné kraje vinohradů neexistují. Jestli ty je tak vidíš, tvá věc. Vinohrady jsou naopak ozdobou a krásou malebných vesnic vinařského kraje...

V pořádku, pane Horáčku. Vaše texty patří k nejčtenějším a Vaše ohnivé diskuse s panem Mendlíkem k nejoblíbenějším. Děkujeme za to!

Pro mě velmi zajímavá informace. Nikdy by mě nenapadlo spojovat polku s maděrou, i když se díky písní toto spojení nabízí.

:-)) Všechno se mění. Morálka, společnost, naše děti, jejich děti, my. Bohužel? Naštěstí? To ukáže čas. Už staří Římané si na mládež stěžovali. Takže nic nového pod sluncem.

Je dost obtížné definovat "nicnedělání", protože ne každý, kdo sedí a nekmitá, nic nedělá. Někteří jsou ve svém živlu v pohybu, u jiných je doménou mozek. Myslím, že i zde je rozhodující osobní pocit, to znamená, že jedinec sám cítí, že "nemá co dělat", tudíž se nudí. Někdo přemýšlí intenzivněji a často mívá myšlení komplikované i chaotické, jiný se umí zklidnit a i ve svém nitru soustředit jen na jednu momentálně důležitou věc. Ale absolutní "nicnedělání" asi neexistuje vůbec.

Bohužel je to tak. Ale vypit si při určitých příležitostech 2-3 deci vina je postačující. A rána potom nejsou tak deprimující.

Berdych jako první nasazený na turnaji ve Washingtonu a prohrál ve 2.kole s Kanaďanem českého původu Vaškem Pospíšilem, který je až 36. na světě. Někdy to prostě nejde. :-( Volejbalistky porazily Mexičanky a postoupují do finále Gransd Prix v Bulharsku za 14 dní. Zítra ještě hrají s Kazachstánem. Italský trenér Parisi má u českého družstva výborné výsledky.

Podle vašich zkušeností jste jistě hodně starší, nežli já. Já jsem spíše Foglarovec. Nikdy jsem nebyl na táboře a spolupracoval jsem spíše písemně. Jsem zakládající člen Klubu přátel Jaroslava Foglara. Znal jsem se s ním a byl u toho, když ožil koncem šedesátých let. Mládež neví o Foglarovi skoro nic. Do Junáka se cpe Katolická církev. Viděl jsem na fotografii skautského tábora místo totemu polní oltář. Skauti vozí věčné světlo Kardinálu Dukovi a do Skautského slibu se vloudil zákon - Skaut věří v Boha a miluje svoji vlast. Takovou devastaci jsme my, Foglarovci nemuseli snášet. Raději na to nemyslet. Počítačová mládež nemá zájem a Jestřába dokonce zdrogovaní výrostci okradli a zbili!

Pěkný příběh s dobrým koncem. Všichni odcházejí, i pejsci...

Pěkné. Zuzko, kdybych směla poradit, tak by to bylo: VYDRŽAŤ!!!

Asi to bude tím, že vlakem cestuji z Prahy poměrně často. Hlavní nádraží považuji za celkem přehledné, žádný horror. Dole jsou pokladny, rozdělené na vnitrostátní a mezinárodní. Když vyjedete po jezdícím pásu výše, jste přímo v hale a naproti jsou odjezdy. Nad průchodem na nástupiště visí světelná tabule s vlaky, dobou odjezdu a nástupištěm. Tak je to i na různých lokálních nádražích, jen v Praze je těch vlaků pochopitelně více. Určitý menší chaos, tedy dav, je v tomto místě, kde cestující čekají, až naskočí nástupiště jejich vlaku. Informace o jednotlivém vlaku však mizí, až když vlak odjede, ne, že by naskočila a vzápětí zmizela a byla nahrazena další. A označení sever nebo jih se vlastně týká jen jednotlivých kolejí na nástupišti, protože někdy, v případě kratších osobních vlaků tam mohou stát vlaky dva. Ale při výstupu na nástupiště je už zase přesné označení, kde je který vlak, takže pro cestující to sever, jih není zase až tak důležité. Nedělám tu reklamu Českým drahám, mám k nim také výhrady, ale nechci, aby měli zvlášť mimopražští cestující obavy, že je na Hlavním nádraží čeká nějaká stresová situace a nikdo jim neporadí.

Je pravda, že já při ročním vyúčtování vždy doplácím za teplou vodu, ačkoliv nemám vysokou spotřebu. Nejvyšší položka je ta část, rozpočítaná mezi nájemníky. To se zkrátka platí, i kdyby člověk vůbec nebyl doma.

V Krumlově jsme byli na jaře a můžu říct, že i přes nevlídné počasí to byl moc hezký víkend. Kromě zámku, galerie E. Schieleho a regionálního muzea je tam ještě několik lákavých pozoruhodností, třeba Muzeum vltavínů, Dům fotografie, Muzeum voskových figurín (zaměřené zčásti na naši národní historii), zrcadlové bludiště, ukázkový měšťanský obchod s celým vybavením a zbožím, výstavka historických motocyklů, středověká lékárna. Celé staré město je vlastně jedna velká expozice.

Nádherný rozhled,fantastický.

Týn je opravdu zajímavé město. Po všech stránkách.

Prima zábavné čtení s Vaším tradičně veselým vykreslením aktérů. Vtipným závěrem jste opět zabodoval!

Síla vyznání. Velká krása.