A k tomu dobré vínko, to musí být dobrota!

Kdyby to nebylo tak daleko, ani chvíli bych neváhala. Těm, kteří se zúčastní, přeji, ať si to náležitě užijí. Určitě to bude hezká akce. S borůvkami je to jako s malinami a jahodami. Těm lesním se žádné jiné nevyrovnají.

Dnes se tipuje obzvláště špatně, a to určitě ne kvůli dusnu a bouřkám, které nám občas proletí nad hlavou a skropí horkou zemi deštěm. Za sebe přeji domácímu mužstvu, aby si užilo svou chvilku slávy na domácí půdě.

Letně příjemně osvěžující,jako ostatně celé léto.A Ty jsi Jituško nádherná romantička,tak ať ti to vydrží...

Moc pěkně popsaný kout Česka. Také mám Jizerské hory moc rád, i když jsem tam většinou jezdil v zimě se studenty na lyžařské kurzy většinou na Královku nedaleko Bedřichova. V příspěvku je pro mne hodně nových informací. Je vidět, že autorka ta místa důvěrně zná. :-)

To je moc hezky, jednoduše, romanticky a pravdivě napsané. To se Vám opravdu povedlo.

Pan Josef Zíma byl hostem na veletrhu Senior a vyzval lidi, že mu mohou dát i otázky. Zeptala jsem se tedy, zda se někdy ještě setkal s filmovou princeznou Ladou = paní Marií Kyselkovou. Odpověď byla ANO - oba provázeli Prahou skupinu z Německa - a komu se přihodí, aby je provázel princ s princeznou?? Nejsem princezna, ale líbí se mi, že p. Zíma -stejně jako já - považuje internet pro seniora za velmi užitečný - hry zde taky nehraji.

Krásné vzpomínky,pěkné vyprávění.Okamžitě oživilo i mé,rovněž s horským potokem v Jeseníkách.Já jsem jako malá holka jen přihlížela,jak můj velký bratranec chytá na lískový prut a ohnutou "zichrhajcku" puntíkaté pstruhy.Ale po stromech jsme lezli všichni a večer zablikala do tmavých,trochu strašidelných koutů petrolejka.No jo,jsme pamětníci...Děkuji za probuzené staré časy.

Chválím tento počin - návod na vkládání videí. Přiznám se, že jsem to už sám zkoušel a nešlo mi to. Teď už bych to měl zvládnout.

Tak toto je nádhera !!!!!!!!!!!!!!!!!

A já jsem porazila zetě v pingpongu.Už je to 2 roky a pořád to špatně nese :-) Tak ať tady ještě dlouho prudíme!!!

Mirku, napsal jste to velmi hezky a také spravedlivě vyhodnotil. Patří Vám dík. Paní Dagmar opět gratuluji, a všem ostatním - těším se na další tipování. Asi US Open z Flushing Meadows, ale to je až 25.srpna, všem hezké prázdniny.

Zatím jsme měli vždy spíše jen dobré zkušenosti. Nejvíc mě potěšil "hodinový manžel", který se zjevil jako anděl zrovna v době, kdy jsme potřebovali vyměnit celou kuchyňskou linku. V postarším paneláku se většinou vyskytnou problémy, se kterými se dopředu nemusí počítat, a také se to několikrát stalo. Ukázalo se, že řemeslník byl velmi zdatný, takže jsme nakonec řadu řešení ponechali na něm a s konečným výsledkem byli spokojeni. Těšila jsem se, že s někým takovým v záloze budeme mít nadlouho vystaráno, ale ouha. Neměl dost zakázek, neuživil by se touto prací, a proto skončil. Když nám vypověděla službu lednička s plným mražákem, měli jsme podobné štěstí. Opravář, kterého jsem měla v mobilu byl zrovna na cestě naším směrem a do hodiny byl vyměněný termostat a zachráněn obsah mražáku. Také si stěžoval na nedostatek práce. Příště už také nemusí být k mání.

Moc pěkné. Ať vám ruce i zrak dobře slouží. Já už jsem dovyšívala.

Na podzim naše tenisové mušketýrky budou bojovat v Poháru federace žen o vítězství s Itálií. To už Kvitová se Šafářovou budou bojovat společně a ne proti sobě.

Obávám se, že hodně lidí u nás nemá důvod k radosti a veselosti, ale to nikoho neopravňuje k neurvalosti. Anonymita velkých měst dává netoleranci křídla. Přemíra hluku ve dne i v noci, přemíra světla v noci, nutnost být neustále ve střehu v dopravním ruchu, to člověku určitě také nesvědčí, takže to horší v nás má lepší podmínky projevit se. A hlavně špatně pochopený význam slova svoboda. Svoboda jednoho bude vždy končit tam, kde začne svoboda druhého.

Upozornil bych na zanedbatelnou chybičku - Eugenii Bouchard bylo devatenáct let jen v lednu, ale 25.února už jí bylo dvacet let. Má sestru dvojče o 6 minut starší, ale ta tenis nehraje - věnovala velkou částku peněz na boj proti rakovině - http://www.wtatennis.com/news/article/3138403/title/bouchard-helps-fight-against-cancer

Přestože jsme ve své podstatě všichni stejní, chováme se často velmi odlišně. Je zajímavé sledovat, jak naše chování ovlivňuje prostředí a kultura, ve které vyrůstáme a žijeme. Jsem ráda, že žiji v zemi, kde mohu políbit či obejmout koho chci, pokud to není proti mysli jemu. Neznám hezčí projev sounáležitosti, než je dotek. K tomuto názoru jsem se ale musela "prožít". Možná by bylo na světě mnohem méně nešťastných lidí, kdyby se víc láskyplně dotýkali.

Vždycky se Vám podaří mě rozesmát!