Když jsem před mnoha lety četla jeho knihy, ťukali si mí vrstevníci na čelo, co to čtu za nesmysly. Nemám ráda slovo guru, to neměl dřív rád ani on. Ale je vidět, že se časy mění. To nic nemění na skutečnosti, že je to moudrý člověk, ale takových jsou mezi námi spousty. Zajímavě píše o stárnutí v knize Nesmrtelné tělo, nekonečná duše.

Františku, moc pěkné povídání a humor tomu nechybí, věřím,že je to opravdu ze života. Prima...

Zuzko pěkné. Nic nikam neuzavírej, všechno se ještě může hodit, to je přece život.***

Jako za mlada - tak to už nelze! Během života mne postihla nemoc i vážný úraz -na "stará kolena" se to občas ozve. Přesto se snažím plnit svůj "osobní závazek", který jsem si dala při odchodu do důchodu: Holka - dokud to půjde - věnuj se všemu možnému - třeba to pomůže oddálit stárnutí. (Nejhorší je, sedět s bábama na lavičce, bavit se jen o nemocech a nadávat na vše kolem).

Ja Vám budu fandit. Člověk dokáže neskutečné věci.

Je moc dobře, že jsou takové náhradní mámy, které považují všechny děti za svoje. Těch potřebných mateřské lásky je stále víc než dost. Před takovými mámami se hluboko skláním.

Pan Kachyňa byl vynikající režisér.Zanechal po msobě skvělé dílo.K jeho nedožitým 90 narozeninám alespoň ČT připomínala některé jeho vynikající filmy.Na rozdíl od redakce si nemyslím, že hodně diskutovaný film Král Šumavy byl poněkud tendenční,je to vynikají film,s výborným hereckým obsazením a skvěle natočený.Co není a co je tendenční v umění, ve filmu a v kultuře vůbec?

Po zkušenostech s Wikipedií v souvislosti s naším kvízem vidím, jak je toto důležité: "Pokud ale chybí celé Odkazy, je jich příliš málo nebo nebudí důvěru, je to úkol pro vás: kdybyste našli a doplnili příslušnou literaturu, zasloužili jste se o wiki možná víc, než autoři "holých" článků."

Krásná a dnes už docela vzácná vzpomínka.

Dlouhý a po okraj naplněný život. Blahopřeji!

Moc hezké. Já tu mám shodou okolností uchystanou básničku o dešti, tak nevím, zda ji mám poslat. No, asi ano, je jiná.

Pěkná vzpomínka na šasy minulé.

Obsazování míst do uliček je v Praze masově rozšířený nešvar, svědčící o totálním egoismu: Hlavně, že já sedím, nikdo mě neotravuje a snadno se dostanu ven. Mnohdy je takhle obsazena půlka autobusu, o to víc lidí stojí. Pokud vám vzdáleností stojí opravdu za to si sednout, musíte dotyčného sobce na kraji POPROSIT, aby vás pustil vedle sebe k oknu, což tedy nějak udělá. Pokud řeknete, aby si poposedl on sám, se zlou se potážete. Odseknutí, že bude záhy vystupovat, je to nejslušnější. Vrcholem pro mě byl kdysi jeden muž středního věku (myslím ale, že jinak převažují ženy), sedící takto na krajním sedadle hned za prostředními dveřmi, který nejen že mě sám nepustil sednout, ale ještě mi začal vytýkat, že stojím ve dveřích a lidé nemůžou pořádně vystoupit.

Já opravdu nemám dost slov chvály,tak snad jen díky,Zuzko!

Každý příběh o maminkách je krásný, milý, od srdíčka....

Nevím ale, jestli je také známo, že Petr Hapka je velký milovník koček, měl doma kočky bytové, ale krmil i kočky bezprizorní. Jednou se s námi dal velmi přátelsky do řeči na toto téma na mezinárodní výstavě koček v hotelu Pyramida v Praze, kde tehdy sestra vystavovala kartouzského kocourka Míšu, kterému je dnes 15 let. Byl velmi sympatický, žádná primadona.

Umění balit zavazadlo je skutečně "umění".Základem je lehký kufr protože do letadla mohu vzít jen 15kg (Travelservis).Létám 5-6x ročně do různých destinací na týden nebo 10 dnů.Zásadně nevozím šampony či mýdla.Kromě krémů na obličej vše koupím na místě a zbytky hodím do koše.V zemích EU jsou v důsledku globalizace dostání stejné značky jako u nás. Prázdný kufřík váží 1,8kg a tak mám skoro 13kg náplně.Tři základní chyby při balení jsem také dělala, dnes postupuji stejnou cestou jako pisatelka článku.Např. do Thajska stačí mít oblečení jen to co mám na sobě vzhledem k místním cenám oblečení.Ovšem na Kubu jezdit bez šamponů či mýdel nedoporučuji, není to kde koupit nebo tak 2x drahé než u nás.

Je dobře Jituško,že to srdce neztrácí naději,člověk musí pořád věřit a doufat,protože láska je mocná čarodějka,co potrápí,ale umí i zázraky...a já bych ti jeden z jejích zázraků ze srdce přála,aby tvá múza ti našeptávala do ouška jen milostně laděné rýmy...Napsala jsi to se smutkem,ale moc pěkně....