Díky Jaroslave za další díl, už se nám ta mozaika o Norsku hezky skládá.

Tulipány mám moc ráda i s jejich charakteristickou klasickou vůní. Začíná jejich čas a netrvá příliš dlouho, o to se mi zdají krásnější.

To, že je mi někdo sympatický mě rozhodně neinspiruje k tomu, abych chtěla vypadat jako on/a. Nikdy jsem neměla potřebu vypadat jako někdo jiný. Svět je pro mě zajímavý hlavně tím, že je mnohotvárný, mnohobarevný a různorodý. Originály měly a mají vždy větší cenu.

Čtu si postupně vaše básně a jsem z nich unešena a dojata. Krásné

Při zmínce o Kainarově Stříhali dohola malého chlapečka si vždy vybavím jaro 1971. kdy jsem v posledním ročníku fakulty šla na 6-týdenní praxi do vybrané školy s rozšířeným cizojazyčným vyučováním v Č. Budějovicích. Kromě němčiny, která se mi pak stala povoláním, jsem samozřejmě učila i svůj druhý aprobační předmět - češtinu. Jednou jsem dostala v devítce učit Kainara. V té době už dost tvrdě nastoupila normalizace. Žáci měli v učebnici ten zprofanovaný Český sen se Stalinovými reky a moc je to nebavilo. Vybalila jsem na ně informace z tehdy již zase nepovolené učebnice z roku 1968 "Padesát českých spisovatelů". A když jsem říkala, že "Stříhali dohola malého chlapečka, kadeře padaly k zemi a zmíraly ...." až po to závěrečné "už mu to začlo!", kdy jsem dodala, že tím končí bezstarostné dětství a teď už se bude muset dítě přizpůsobit společnosti, která mu bude proti jeho vůli stříhat nejen vlasy, ale i křídla, protože i děti už nebudou mít svobodu, tak ti patnáctiletí z toho byli úplně u vytržení a vůbec nechtěli skončit, a ještě, ještě něco. Pak ale za mnou přišla jejich češtinářka a prosila mě, abych už takové informace nedávala, protože by měla ona s tím problémy. Tak to bylo. Když jsem pak uslyšela po nějaké době tu báseň jako text s Mišíkem, žasla jsem. Se svým nevyumělkovaným hlasem se na to moc hodil!

Holky, budeme slavné :_)

Velice hodnotné básnicky,nádherné příměry,akorát mám z tvých básní pocit,že se zbytečně ponižuješ,myslím si,že to nemáš zapotřebí,ale třeba je to jenom můj pocit.

Na školu vzpomínám velice často.Zajišťuji pravidelně už 50 let školní srazy.Loni jsme měli sraz ze ZDŠ Tehdejší naše třídní učitelka se ze zdravotních důvodů nezúčastnila.Letos ne DEN UČITELŮ ve věku 84 let zemřela. Tvůj příspěvek opět vzpomínky na školní léta ve mně trochu---nebo trochu více- probudil!!!! Děkuji.

Petr Spálený patří ke kmenovému hudebnímu bohatství naší země. Jsem jeho vrstevnicí, a proto s ním prožívám všechny jeho hudební úspěchy. Jeho projev vzbuzuje klid a vyrovnanost. Přeji si, aby nás obohacoval svým uměním ještě hodně dlouho.

Oba sourozence mám moc ráda. Jsou poctiví v životě i v povolání, které se u nich vlastně prolínají. Hana má dodnes úžasný hlas.

Paní Danielo, fandím vám a přeju stále pevné zdraví a optimismus, který z vás vyzařuje. Takové příběhy jako je ten váš by se tu měly objevovat co nejvíce. Pro povzbuzení a potěchu duše.

Jitko, moc pěkné a optimistické. Vracet se na chvilku do mládí přináší vzpomínky a někdy i trochu lítosti, že už nic nejde vrátit. Ale ta naše zralost má také svoje klady i když si právě teď nemůžu na žádné vzpomenout. ? ? ?

Umím se vžít do Vaší situace, kočka vleze na strom ze strachu nebo v zápalu hry, ale neumí slézt dolů, to by ji musel někdo setřást, aby sletěla. Na chalupě si s panelákovými kočkami také užijeme. Neomylně se z nich hned stanou venkovské mindy.

Držím vám palce, děvčata!

Nádherné,krásné,...co více dodat,opět další skvělá báseň....moc se mi líbí Zuzanko.

Moc pěkné...

Zrovna dneska byl na svačinku,jen jsem přidala asi dvě brambory-když je to bramborák:).Mohu doporučit !!nemá to chybu.

Obzvláště letos se mi ta změna vůbec nehodí. Budu muset vstávat ve čtyři ráno, abych si mohla užít den v olomoucké ZOO.

Zuzanko, jako bych se videla....moc hezky jsi to napsala, mam k mode stejny vztah, akorat barvu mam rada jinou

Svérázný herec s copánkem a s příjemným hlasem. Jak říká citát - králové a umělci neradi odcházejí do důchodu. Pan Moravec daboval i hrál v důchodu i v době nemoci. To je třeba smeknout.