To je fakt pěkné, i stylisticky i myšlenkově, tak ať jen tajemný šuplík vydává své poklady i nadále.

Narozdíl od některých předchozích článků o módě pro naši generaci, kde jsem občas vznesla námitky proti uvedeným návrhům, dnes tady plně souhlasím, že oblečením lze leccos zaretušovat, ne, co se týče věku, ale některých nesouměrností. Je to ale zcela osobní postoj každého z nás, v čem chodí a v čem se cítí dobře.

S úsměvem jde všechno líp, už proto jich není nikdy dost. Krásné verše!

Moravská i česká vína mám ráda, takže jim fandím. Meruňky a limetka - to zní dobře. :-)

Jako potravinovou přísadu ho moc nepoužívám, spíše jako konzervační prostředek. V domácnosti ho uplatňuji častěji, takže jeho využití díky vám rozšířím.

Film jsem viděla několikrát. Je moc pěkný. Námět je určitě zajímavý a takový univerzální, dá se použít v různých zemích a kulturách. Angličané v něm jistě uplatní svůj anglický humor a pohled na věc.

Pěkný příběh z mladých let

Já bych podobné prognózy nepřeceňovala. S oteplováním planety už to také není tak horké, jak uvádějí nejnovější studie. Současné teplé počasí bych přisuzovala hurikánu Xaver, který se před nedávnem prohnal severní Evropou a zásadně promíchal proudění vzduchu mezi kontinenty.

Stále v sobě nosíme duši děvčete, takže čas hraje v náš prospěch. Je to další ze tvých krásných básní, Zuzko.

Pořád dumám, proč mi tak často ty superceny připadají nehorázné... Nenakupuji jen to, co je levné, ale co opravdu potřebuji nebo chci. A s tím počítají maloobchodní řetězce...samozřejmě hlavně ve svůj prospěch.

Připadá mi to trochu mé mladistvé veršování. Není v tom šuplíku ještě něco?

Pan Zikmund je, jak říkáme, "zázrak přírody", podobně jako Dana Zátopková. Knihy H a Z jsem četla už jako školačka, probouzely ve mně touhu po cestování a dobrodružství. Měla jsem ráda i jejich vyprávění v TV po revoluci, kdy ale už byl pan Hanzelka viditelně nemocný.

Mě hrozně štvalo, jak se v rámci RVHP v 70. letech direktivně srovnávala hospodářská úroveň jednotlivých členských států, aby RVHP působila jako celek. V době mého prvního pobytu v NDR v létě 1968 jsme jako stát měli ještě navrch, to bylo vidět i podle oblečení, ale pak jsme se někam propadli. Trapné bylo také převádět výrobu některého tradičního zboží z původních států jinam, pak jsme neměli boty, špendlíky s hlavičkami nebo fotorůžky.

To je pravda, takhle jsme se boxovali v den otevření "Země živitelky" v Budějovicích, kde kromě výstavních pavilonů byly i stánky s prodejním artiklem, např. pletené zboží z Jitexu Písek nebo hrdějovická či chodská malovaná keramika. Tohle ale bohužel platí dodnes, např. obchodní řetězec Lidl dá každý týden nějaké zvýhodněné průmyslové zboží, avšak toho je tak málo, že je hned první den akce po otevření vyprodáno. Mne se to netýká, ale známí to tak líčí.

Athosovi je sice nějaké vyznamenání ukradené, ale od armády jako projev uznání je to hezké, rovněž i ta následná zdravotní péče po úrazu. Zvířata nejsou žádná věc, aby se použila a když neslouží, tak zahodila. Hodně se mi příčilo číst, jak vycvičili fenku z útulku, dali jí jméno Lajka, pohrály si s ní děti někoho z hlavních velitelů, aby si ještě trochu užila, a pak byla odeslána umřít za nevyhovujících podmínek do vesmíru. Nebo když za 2. sv. války uvazovali psům na tělo granáty a posílali je proti tankům.

Zuzko,ty nejsi ničí,ty jsi naše,a my si toho hodně považujeme.Díky za to,že jsi.

Tak to je fakt dobrý fígl.Jen bych se pak bála kdyby klíč nešel vyndat z vozíku jak bych si pak odemčela byt. Určitě vyzkouším !

"Ne, sebeklam to není, a ani rozloučení, vždyť když se srdce ztiší, tak známé tóny slyší, to moře s písní věčnou zní dálkou nekonečnou." Neboj, pojedeš.

Nestříhali si v Taforaltu nehty v pátek.