I mě by takový dárek potěšil, a to mám času dost.

Magazín i60 je prostě skvělý. Díky, milá redakce, hned zítra objednám!

Bezva rozhovor. Obdivuji lidi, kteří mají i po takových útrapách stále tolik elánu.

Pěkný a vtipně napsaný příběh.

Františku,moc pěkné - také jsem to zkusila,ale mé Sim sala bim nefungovalo,tak snad příště.

Dobrý den Zuzko,teď jsem tu pár dní nebyla,ale vidím že jsi stále bezedná studnice těch nejkrásnějších veršů.Děkuji za všechny ,které jsem ještě nepřečetla i za všechny,které máš ještě v srdci a v hlavě.Pro mě je to krásné pohlazení.

Muselo to být zoufalé postavení, protože Němci ho samozřejmě brali jako podřadného, i když ho třeba pozvali na nějakou slavnost. Zvláště po příchodu Heydricha do Prahy zavládlo napětí a strach, u nás k protektorátní vládě skoro nic nemáme, to je v Národním archivu, ale stačil mi jeden Háchův dopis psaný v němčině, děkuje zcela poníženě za blahopřání k narozeninám, které od Heydricha oficiálně dostal, oslovuje ho samozřejmě Vaše Excelence a ujišťuje o bezmezné oddanosti. Přitom to není nadšený dopis jako od přívrženců nacismu, ale takový strach v koutě. Nebylo mi z toho dobře.

Moc hezké vyznání. Myslím, Jíťo, že že tu záhy převezmeš nadobro básnickou pochodeň, protože mně už (konečně?) začíná docházet básnění.

Já jsem si vždy saunu přála, v mladším věku jsme s kamarádkou často do sauny chodily. Teď už bych asi byla raději v soukromí, škoda, že v našem bytě místo opravdu není, máme moc malou koupelnu. JInak bych si takovou sauničku pro mé staré kosti dopřála.

Za tohle vyznání by měl Zuzko, před tebou pokleknout a snad ani nedýchat. K tomu už vůbec není co dodat.

Vánoce v té podobě, jak nám jsou ze všech stran nabízeny, mě už dávno neberou a zvlášť předvánoční nákupní a úklidový mumraj mě nechává zcela v klidu. A pejsek se bude určitě radovat z Tvé přítomnosti, právě tak jako kočky.

Přání... Potěšit všechny, kteří tě čtou, je tvojí největší devizou. Já děkuji ti za ni.

Jakou šlehačkou??? I ve spreji???

Mijuju vůni čistého prádla a proto dbám na výběr voňavé aviváže. Moc si nedovedu představit, jak voní prádlo po přidání octa. Není tam paní Hano moc cítit?

Je to sice opak mého předchozího tvrzení K čemu jsou slova, :-) ale, Jíťo, moc hezké.

Paní Halina umí rozdávat smích a veselí, proto jí přeji, ať zdude dost i pro ni. Všechmo, co má začátek, má i konec. I smutek...

Také mám v úmyslu pobýt. 111 je hezké číslo. :-)

Zajímalo by mě, jestli je tu někdo, kdo umí těsnopis a dokáže přečíst, co je na "obrázku".

Města se po politických představitelích u nás moc nejmenovala, zato ulice velmi často. A je komické, jak se ulice za jednotlivých režimů znovu a znovu přejmenovávaly. Němci nesnesli v protektorátní Praze názvy po prvorepublikových představitelích - Masarykovy domovy, Rašínovo nábřeží atd., tak tam dali své "hvězdy", hrůza, pak se tam v 50. letech nacpal Stalin, při svržení kultu osobnosti nějaký mír nebo co, no, kovbojka. Vzpomínám, jak jsem si dopisovala s pionýrkou z Lysvy z Uralu, ta mi jednoho dne oznámila, že už nebydlí v ulici Stalina, ale v ulici Míru, jen chuděra nevěděla, jak to vysvětlit, proč, tak jen ujišťovala, že se nepřestěhovala. Nejlepší je mít přírodní názvy a jména po světových městech, taková ulice Polní, U viaduktu, Macešková nebo Pařížská není ohrožena režimem.

To jsem neznala. Zní to jako pohádka. Krásná pohádka. I když smutná.