Početla jsem si a vůni levandule cítila,obrázek k článku to umocnil.

Helenko, obdivuji Tvou aktivitu a držím Ti palce, ať vše zvládneš. Já bych se k "Tvému" zálivu nedostala, protože neumím jezdit na kole!! :-D

Strefila jsem se jako mnoho přede mnou.

Kdysi dávno jsem krátkou dobu pracovala v Pražské výstřižkové službě, která na objednání zájemcům dodávala výstřižky z novin a časopisů na požadovaná témata. Instituci už internet dávno odsoudil k zániku a zapomenutí. Při vstupním pohovoru mě vedoucí zkoušel, co znamenají zkratky. Dodnes si pamatuji, že jednou z nich byla zkratka Adast (Adamovské strojírny).

Všechno v životě odplouvá a člověk se s tím musí smířit a hledět dál po proudu v očekávání věcí příštích.

Díky za tip. Bezva jste ta vystavená auta nafotila. Mně se nejvíc líbí to, které veze medvídky :-)

Jsem ráda, že tento rozhovor vyšel na íčku. Děkuji.

Já si s naším růžovým stromem u baráku povídám. A věříte, že mi odpovídá? Je mu již 20 let, nebo teprve...?

Dobrá aktivita, nikdo nic. Možná ten Vodafone vadí, nevím...

Díky za další zajímavosti. Jenom bych si oloupala ty brambory.

Toť zapeklitá otázka! Nevím, koukám, ale opravdu nevím. Koberec určitě ne, spíše hádám na zvířecí srst. Že by nějaká domácí micinka? Nechám se poddat. Dobrá hádanka.

Tradice dodržena. Skvělá, krátká reportáž doplněná pěknými fotgrafiemi. Na zámku jsme také kdysi byli, zahradu jsme ale celou pro nedostatek času neprošli.

Aničko, děkuji, tvůj pohled na svět a popisky fotografií jsou originální.

Vtipné, děkuji. Kdo ví, jestli příští život bude? A čím budeme? To si asi nejde zvolit.

Paráda, žlutá je veselá!

Hezké, milé povídání.

Marie, moc pěkné, zelená je osvěžující barva.

Lodí bílou, lodí bílou.....Zda-li už jsi na takové lodi byla? Koukáš kolem sebe dobře, kolik jsi toho v barvě bílé objevila.

Gratuluji všem, kteří tipovali. Aničko super jsi první.... :-)

Zajímavé čtení, byly jsme s turistickým kroužkem, který byl na internátě, v NDR. Jeden den nám chtěl německý profesor ukázat co nejvíce památek v Berlíně, rychlou chůzí, jsme chodili od jedné pamětihodnosti ke druhé. Brzy nás to přestalo bavit, ale jinak se nám v NDR líbilo.