V Chebu jsem byl už strašně dávno a tak děkuji za krásnou prohlídku.

Zajímavý článek - o tomto umělci jsem nic nevěděla...jeho sochy mi trochu připomínají sochy starých Mayů, možná ho inspirovaly. Muzeum bylo určitě hodně zajímavé.

Prožila jsem před deseti lety bezmoc, když se nepěkně zacházelo s těžce nemocnou maminkou. Věřím, že dnes je na úrovni nejen zdravotnická technika, ale i etika.

Moc krásné zamyšlení a fotografie. Vltavu miluji, díky.

Pane Václave vyhrál jste. N bulačinu červená tužka nemá.

Musí tam být moc hezky. Františkovy Lázně vůbec neznám, jen jednou jsem jimi před lety projížděla autobusem do NDR. Minulý týden mi poslali nabídku do Poděbrad. Ale asi z toho nebude nic.

Vtipné...

Hani, mně se hnědá líbí.

Opět super básnička. :-) :-) :-)

Článek jsem přečetla minimálně třikrát. A děkuju za něj.

Jak už jsem někde napsala, fotbalové týmy vůbec neznám tak opravdu střílím od boku. Jelikož pravidla hry trochu znám, na rozdíl od tenisu, do tipovačky jsem se tentokrát zapojila a moc mne to baví. Těším se jak moje tipy dopadnou, jsem opravdu překvapená při tom střílení na slepo " jak si vedu" :))))) Fotbalová fanynka Bertice.

Když jsem své letité známé dala najevo, že pravda o nevydařených příbuzenských vztazích je složitá věc, na které se podílejí všichni zúčastnění, náš vztah se rapidně změnil. Jsou lidé, kteří potřebují slyšet, že mají pravdu za všech okolností. A to i když ji evidentně nemají. Vždy jsem po celou dobu její návštěvy měla stísněný pocit. Přišla, ač se mi to nehodilo, že zahrady odvezla, co šlo, náš rozhovor byl vpodstatě monolog plný stížností na všechny kolem ní. Jen jednou mě pozvala ona a to tak, že na daný určitý termín. Ráda by, abych na jejím víkendovém sídle vařila pro širokou rodinu. Byla velmi dotčená, že nepřijedu. Zaprvé jsem tu dobu chodila do práce. Zadruhé dávám přednost svému rekreačnímu objektů a své rodině. Na jednu stranu jsem ztratila bližší známou. Na stranu druhou se mi ulevilo.

Máš krásné fotky, Věrko. Oblibu podzimních barev s tebou velice rád sdílím. Já jsem dal podzimní procházku po Bílých stráních loni 25. 10.

Pionýrské tábory pro mě byly utrpení.

Stručné, a přesto je v tom řečeno vše.

Každý z nás je jediný A někdo zasvětí tomu jedinému celý svůj život. Děkuji.

Tohle je super. Fotečky ukazují pohodu a dobrou náladu. Tak někdy na viděnou. Děkuji za článek s fotkami.

Jendo, Karel je sympaťák. Víš, jaké bylo mé překvapení, když jsem náhodou zjistila, že je kamarád mé bývalé kolegyně - jachtařky. Svět je malý.

Tak toto je jistě velmi užitečný článek zejména pro ty, kdo byl touto katastrofou zasaženi, ale také pro ty, kteří chtějí pomoci a není jim jedno, co se stalo.

Děkuji za nápad a uspořádání bezvadné akce s prohlídkou Národní třídy a Národního divadla. A teď i za pohotovou reportáž s fotkami :)