Moc hezké fotografie, děkuji.

Honzo, díky. Už jsem připravena. Budu to mít snadné. Úvodní fotka je skvělá, ale děsí mě.

Ano, náruč Vesmíru je nekonečná a každý zde máme své místo a poslání, děkuji.

Chtěla jsem na tom blbem chytrém mobilu začít psát komentář a vidím, že jsou tam tři hvězdičky u článku. Řikám si, kdo dal tak málo hvězdiček? Byla jsem to já - omylem. Omlouvám se. Článek se moc líbí, jsem milovnice kytek a kytic.

Taková noční pohoda :-)

Tak to jsem byla vedle, jak ta jedle. Správná čiperka.

Právě jsem začala číst první díl. A mohu říci, že je to velmi silné sugestivní dílo. Jsem teprve na 54. straně, ale mohu říci, že děj je plný emocí a silného příběhu hned od začátku. Na druhou stranu silně vnímám ten smutek a těžký život tehdejších hornických rodin. Knihu čtu jako druhá v rodině, první ji četl syn a byl z ní nadšený.

Jedná se opravdu o perly Moravy, poznala jsem všechna. Mám dát tipy?

Krásný nápad a především realizace. Když se podaří oslovit spřízněné duše, je hned na světě líp. Věřím, že Krasliciáda bude mít mnohé následovníky a určitě udělá lidem radost. Fandím všem, kteří dělají něco pro druhé a děkuji.

Všude žijí lidé, někteří i pod zemí. Byl to jistě zajímavý zážitek navštívit tato neobvyklá bydlení. Posezení na terase takového podzemního domku bych určitě brala. Jiná zem - jiný mrav. Španělsko znám jen z okna autobusu - projížděli jsme vnitrozemím do Portugalska. Je to úchvatná krajina plná olivových hájů.

Hezké fotky. Taky mě to často napadá - tolik tvorů, rostlin, jsou tu tak nesmírně dlouho - co my jsme to za tvory, že všechno dovedeme ničit tak rychle...

Tak to opravdu nevím, jsem zvědavá...

Řekla bych, že 70 letá paní ovdověla v 58 letech. Jinak je to rozumně napsáno. To, že máme děti, nám nezaručí, že se o nás jednou budou starat.

Já myslím, že normální člověk se už v těch informacích ztrácí. A hlavně, praktici pořád většinou nemají čím očkovat. Na slovo "očkování" začínám být alergická.

Na chvíli ve Skotsku, pak zase v Isku! Děkuji, bylo to zajímavé. Takhle detailně jsem to ještě nikde nečetla.

Odpočívejte v pokoji, paní Hano. Odešla česká Edith Piaf, ale její Láska prokletá bude v mém srdci znít napořád.

Opět velice pěkný článek, člověk si zavzpomíná a přijde na jiné myšlenky.

Evi, ty život zvládáš na jedničku. Jsi samostatná, pomáháš v okolí a nikdy s tebou není nuda. Jsi bezva holka.

Hanko, mám ráda tvé povídání a hlavně smysl pro humor. Ode mne palec nahoru :-)

Aleno, krásný příběh a jako vždy nádherné fotografie. Musel to být silný zážitek setkat se s dravcem v takové situaci.