No, radši se nebudu "chlubit" výsledkem. Jdu na máz piva. :-)

Soňo, to je krásné. Já bohužel nemám to štěstí být věčný optimista. Naučit se to nedá.

Moc hezké, Hanko, cítím, že jsem pocitově také obdobně spjata s přírodními jevy, a to čím dál víc, děkuji.

Krása. Nejvíc se mi líbí čajová růže.

Je vidět, že procházka se opravdu vydařila. Cesty do lesa jako by říkaly: Račte vstoupit. Věřím, že se ještě dočkáme hezkého podzimu, a že nám připraví hodně námětů na focení.

Popsal jste to přesně, Libore. Jak naivní od všech, co jsou schopni se málem poprat ve vlastní rodině !Každý má právo na svůj názor, ale mým právem není ho za to zabít :-))

To je pro mě naprostá cizinka.

A ono to vrátit nejde. Jen ve vzpomínkách a v krásné poezii.

Náš dům je na tom z hlediska izolace dobře. K topení nám totiž stačí krbová kamna s výměníkem , na která je napojený komín, který jsem koupil z https://www.poctivy-komin.cz/ a krásně nám dům vytopí. Máme tak minimální únik tepla z domu.

Konečně je zpět naše heslo: Tahle země není jenom pro mladý!!! Přeji všem hodně hezkých nápadů.

To je bezvadný článek o sympatických lidech. Jejich odpovědi jsou plné radosti ze života, žádné skuhrání. Hodně zdraví oběma.

To je moc hezký článek od nové íčkařky Jany. A jsem ráda a nebudu určitě sama, že je doplněný fotografiemi.

Přesně jsi vyjádřila i moje pocity z té, trochu vzrušené diskuse. V tomto čase se chovejme racionálně, někdy je nutné upozadit své ego v zájmu celku. Doufejme, že tento blbý čas brzy pomine a není třeba si z té doby odnášet nějaké osobní averze.

Pozvání je více než lákavé. Uvidím, jestli seberu odvahu kvůli mrše covidové vyrazit do Prahy ...

Ne--nefunkční a funkční, nerezové rezavé, pravdivé , nepravdivé, nepřesné, přesné no na ne je jich strašně moc. Mám pravdu, nebo nepravdu.?

JO TO JSEM NAPSALA VE SVÉM ČLÁNKU, ŽE DŮCHODCI DAR ROUŠEK VRACÍ BABIŠOVI.

Láska je zkrátka mocná čarodějka.

Moc zdařilé fotografie! Radost a dobrá nálada z nich doslova tryskají. Díky!

Tak to je článek, který bych mohla napsát úplně stejně. Jen místně by to nebyla Praha, ale Koryčany. Tam jsme bydleli na smíšeném internátě, kluci měli pokoje dole, a m děvčata o patro výše. Bydlelo se tam na zámečku. A protože okolo něj chodili dost často i kluci z Koryčan, tak jedna spolužačka se do jednoho z nich zamilovala (nakonec se také vzali). Chodila s ním večer randit a několikrát se nestihla vrátit včas před uzamčením internátu a tak za pomocí pevně svázaných prostěradel jsme ji tahaly oknem. Nikdy se na to nepřišlo. Ale několikrát vychovatelé načapali kluky na našem podlaží ještě před vstupem na dívčí pokoje. My měli pokoj hned vedle vychovatelů. A ne nadarmo se říká, že pod světlem je největší tma. Kluci se v noci dostali až na náš pokoj, a když uslyšeli nějaké vrznutí dveří rychle zalezli do volných postelí a chovali se jako velcí spáči. Vychovatel rozsvítil, a když viděl že všichni spíme tak odkráčel asi na kontrolu dalších pokojů. Než byl budíček, kluci šikovně odkráčeli do přízemí.

Nezáleží na postavě, ale na vkusu jednotlivých žen. Každá žena ,která se umí obléknout vkusně, je zajímavá a krásná.....