Tábor mám ráda, jen nemám ráda slovo hrdý. V Táboře jsem byla několikrát, mj. jako studentka na táboře s výukou ruštiny za přítomnosti rodilých mluvčích.

Jednoduché, pochopitelné a uskutečnitelné..... Stačí opustit, u nás tolik oblíbené, škarohlídství :-)

Vůbec neznám. Jsem zvědavá, jestli budou v Týně slimáci. Poslední roky v tom suchu jich bylo méně.

Mám ráda tyhle Tvé spontánní procházky, díky.

Ano, svět se mění. A je chvályhodné, že muži se více zapojují a starají se o děti. Ale asi mne za můj názor ukamenujete, protože já říkám: všeho s mírou ! Každý jsme jinak nastavený, bude snad za chvíli muž i kojit ? Dítě do tří let patří nejen dle mého názoru, ale i dle názoru dětských psychologů MATCE ! Matka je pro dítě to nejdůležitější, jejich vztah v tuto dobu je důležitý pro celý život dítěte. Na muže na mateřské dovolené mám asi divný názor...pokud to jinak nejde, prosím...ale malé miminko patří především ženě.

Když mi zavolá neznámé číslo a někdo se na druhé straně s koktáním dotazuje,zda jsem paní Ko-ko -čan-drdlová,je mi jasné,že půjde o nějaké nabízení něčeho,co nechci a ihned řeknu: "Nic nechci!!!" a zavěsím. Žádné marnění mého času,těžko by z toho šlo udělat nějaký souhlas....

V bytě modrou nemám ráda, o to víc ji miluji v přírodě. Modré nebe, voda, květiny - to je nádhera.

Věrko, já jsem se pobavila, každý čísla vnímáme jinak. Ty třeba přijmeš s radostí šestku, mně zase každá změna mého čísla na konci od šedesátky děsně štve. :-)

Jendo, z fotografie vyzařuje rodinná pohoda. Zaujal mě pohled mladého muže, který již v té době psal krásné básně.

Sekačku z Mountfieldu už máme a jsme s ní spokojeni.

To je prima, že píšete o této výstavě. Četla jsem o ní v novinách a chystám se tam.

Paní Medřická byla skvělá herečka, což dokazovala neustále v rolích charakterově značně odlišných. Většinou však převažovaly ty vážné. Ke konci života sice byla lidsky šťastná, protože prožívala velkou lásku, ale na jejím zdraví se podepsala situace v divadle, kdy jí vlastně vedení nepřálo a nechalo jí pouze jedinou roli v Kočičí hře, u níž se zkraje počítalo s tím, že to bude propadák. Ona však z toho udělala klenot a všichni diváci chodili jenom na ni. Hrála tak často a tak naplno, že se zdravotně odrovnala. Vzpomínám si na den, kdy jsem šla kolem Stavovského (tehdy ještě Tylova) divadla a tam viselo oznámení, že se představení ruší z důvodu úmrtí paní Medřické.

Tohle jste měl naživo, kdežto písně Karla Gotta, i když jsou krásné, ještě uslyšíte.

Jsou i takové kočky, které neohromíte ničím, zatímco ony vás ohromují stále. :-)

Pravčická brána mi leccos připomněla, mám na ní hezké vzpomínky. Souhlasím s tebou, že není třeba za krásou cestovat bůhví kam, u nás je spousta krásných míst, které stojí za návštěvu. Kvíz jsem zatím nedělala. :-)

Svatá, svatá pravda a ještě jednou svatá pravda! ...občas se trochu nudit, je krásné a zdraví prospěšné.

Velice sugestivní. Děkuji.

Aničko, pro mě neznámý kraj, ale vaše seznámení a krásné fotky mi ho dosti přiblížily. díky vám a hezky si té krásné přírody užijte

Zuzko … ♥♥♥

Ano ano ano, mluvíte mi ze srdce! To by jeden zabrečel. Doufejme, že se zase lesy obnoví a dále nebudou ubývat. Také příroda ve městech..