Báseň jsem četla s radostí. Nevím proč, ale vrátila jsem se v myšlenkách do školních let, k čítankám, ve kterých byla určitě podobná veršování. Díky Jitce mám opět jedno krásné svěží ráno. :-)

Jsem ráda, že jste vyvázl ve zdraví a neotřesen, mohl napsat tento otřesný zážitek.

Někdy mám pocit, že jsou lidé kteří si vyhledávají práci, aby nebylo vidět, že jich není třeba. Pak vznikají takové nesmysly jako je předpis, kterým se řídí doporučení paní zástupkyně ombudsmana.

Smutné, ale výstižné. Třeba pomůže se svěřit.

Krásné milostné verše... Děkuji, že jsem si je tu mohla přečíst.

Je dobré tyto věci občas připomenout. Černý bez právě kvete...

U draslíku jeho nadostatek, ale i přebytek způsobuje ochrnutí svalstva a tím i možnou smrt.

Já myslím, že když má ten mladý člověk vybudovány dobré základy, tak se přece jen totálně nepokazí. Může někde ujet, ale zase najde cestu k dobru. Jo, a Marta s Petrem jsou už určitě víc než jen přátelství s výhodou.

Vaše "divoké kachny" nemají chybu ! :-)

Myslím, že to takto skutečně funguje, a proto by mě tento způsob seznámení ani nějak nelákal. I když věřím, že existují výjimky, víme o nich i zde, a všem, kdo měli štěstí, to upřímně přeji.

Jsem ráda, že jsem se v Tvé milé básni mohla setkat alespoň s několika fotkami z kalendáře, který jsem už dávno neviděla.

Dieta není můj obor, ale jednu jsem držela asi před dvaceti lety. Zrnka pšenice špaldy se namočila do hrnku a druhý den uvařila. K tomu se mohla jíst jakákoliv zelenina. Nebylo to nijak drastické, ale po týdnu mě to nebavilo. Jedna moje kamarádka z vesnice mi poslala balík pšenice, který se na poště roztrhl. Dodneška vidím ty škodolibé úsměvy - slepice si doskákala pro zrní... A také byla oblíbená tukožroutská polévka.

Moc hezká a zajímavá úvaha. Nepovedlo se mi hodnocení, hvězdiček dávám šest.

Pokud seženete lístky, neváhejte. Ungelt je jednička.

Džíny a bílá pánská košile nikdy nezklame.

Hani, někdo si třeba řekne, k čemu je zamyšlení, když tu situaci těžko změníme, ale ono to tak není. Zamyšlení a z toho pramenící empatie k téhle planetě, k přírodě, lidem, naší zemi, vede k naladění na vyšší vibrace každého z nás a pozitivní energie dokáže dělat věci netušené. Kéž by se zamýšlelo hodně lidí, co sami udělat, jak přispět k ozdravění. Už přece máme nakročeno.

Škoda, že pro rozhovor musíme používat jakýsi chat. Na chatu, to bych se podívat jel. :-)

Děkuji za krásné fotky. Je to opravdu povzbuzení. Názvy kytek moc neznám.

Ráda jsem se s vámi prošla. Procházky kolem řek miluju, kolem Labe obzvlášť. Rozhledny v posledních letech přibývají jako houby po dešti, nezdá se vám? I když ne ty kamenné, klasické, ale většinou konstrukce kovové či dřevěné.

Jitko, potěšily, moc. Nejvíc kopretiny. Díky.