Také souhlasím. Jen škoda, že se mi do toho vloudil konec Pražského jara, stávky a nástup normalizace. Jako studenti jsme to hodně prožívali, já rozhodně, a stálo mě to nervy a spánek.

Mám ráda starou Prahu, na fotografiích je vidět, jak časem rozkvétala.

Vando, s velkým potěšením jsem si přečetla tento Tvůj kouzelný článek. Lehký jako mořský vánek, jako slunce nad Jadranem. Cítila jsem vůni moře, krásně poeticky napsáno s nadhledem i veselým podtónem. A setkání s delfínem záviděnihodné. A u toho závidění se zastavím. Určitě víš, že je to podle některých pramenů, vlastnost, která náš národ zrovna nešlechtí. A to nemáme závidět při pohledu na ty fotky, co nám předkládáš. Sliny se mi sbíhají a to jsem, prosím, po obědě. Škoda, že nemůžeme přivonět, alespoň malinko ochutnat. Krásně jsem se u Tebe dnes bavila.

Na Hospodářské škole jsme měli těsnopis i psaní na stroji. Pro těsnopis bylo dobré, že jsem psala drobné znaky a tím "šetřila" čas. Profesor pro psaní strojem sedával na rohu stolu, pravítkem udával rytmus, dle kterého jsme psali - pomaleji/rychleji. - Běda té, která se "uklepla" mimo daný jednotný rytmus = okamžitě ji pravítkem přetáhl. Ale dobře nás naučil - ještě teď na notebooku píši všemi 10.

Ze zkušenosti vím, že kočky bývají povídavé, a když se jim rozumí, je to paráda!

Děkuji za zprávy, je vidět, že i o prázdninách se dá něco zajímavého zažít.

Jó, kde jsou ty časy, když jsem zapoměla jízdní kolo Ukrajina před obchodem - a za 2 dny tam ještě bylo. Tehdy platila hesla: Chceš-li poznat, co je dřina - kup si kolo Ukrajina! Chceš-li poznat, co je klid, kup si kolo Favorit! ( Dnes hesla neplatí a lidi už svá kola nevidí.)

Krásná a jedinečná, něžná. Zuzko, máš dar a je krásné, že nám dovolíš jej sdílet.

Nejhorší je, že se "někomu rozsvítí v bedně" až když památka padá ! - a pak to stojí miliony. Oprava včas by přišla mnohem levněji. U nás ve městě byly takové domy 2 - chátraly 30 let. Jeden už opraven je, ale druhý - asi vlastnické problémy - chátrá dál !! a je velmi nebezpečný.

NO, já nevím, Krkonoše jsou krásné samy od sebe a turistů mají víc než je jim zdrávo. Pro takovou frekvenci ta skutečná zvířata ani nemohou vidět , ta se chudinky tetelí strachem někde v úkrytu. To zas byl nějaký "ekonomický" nápad , aby si někdo vydělal.

Prošla jsem Český ráj od Turnova přes Sedmihorky, Valdštejn, Hrubou skálu až po Trosky. Byla jsem v Prachovských i Adršpašských skalách i na Frýdštejně a všude se mi moc líbilo. Krásný kraj, prostě ráj. :-)

Fantova kavárna je secesní lahůdka, jakou asi jen tak někde v jiných evropských velkoměstech nemají. Škoda, že během pobytu na Hlavním nádraží ji cestující vůbec nespatří, protože se pohybují v nové části, která je níže. Spíš tam půjdou návštěvníci už přímo s úmyslem navštívit kavárnu. Trochu mě ale zaskočilo, že kavárna nemá toalety. Kdo si bude chtít odskočit a zase se vrátit, musí sejít o patro níže a jít přes odjezdovou halu do průchodu směrem k příjezdům, kde jsou kvalitní toalety, leč s turnikety a za 20 Kč (obdobné jsou vlastně již venku z boku budovy směrem dolů do parku, za stejnou cenu).

Dobrý den, nabídka je pestrá, jen bude-li také kvalitní a upoutá-li televizního diváka.Publicistický pořad Tajemství rodu je jistě zajímavý, jak jsem zaznamemenala v jíž odvysílaných dílech, "slavní" nám v rámci propagace odhalili své předky. Pokud ale bude takto pátrat "normální" člověk, musí hodně zaplatit.

Nadání - zpěv, hudba se v naší rodině projevuje "střídavě": Syn přinesl ze školy poznám.: "Je nedostačující ve zpěvu". Býv. manžel do "žákajdy" napsal odpověď: "Paní učitelko, ať děláme co děláme, kanár z něj nebude!" - a byl za to předvolán až k řediteli školy. Dcera úspěšně zpívala ve školním pěveckém sboru. Vnuk David (od syna) začínal se zobcovou flétnou a uvažovalo se o klarinetu. A šok jsem zažila o Vánocích, když mne pozval podívat se do dětsk. pokoje na stromeček a pod ním stála BICÍ SOUPRAVA. Jen do toho (ukázkově) "bouchnul", hned jsem byla pryč . Nevím ani , jak a zda pokračuje - raději se neptám !! Další 3 vnoučata mají své sporty, přírodu - odd. ved.Skautů

Možná, že to je příběh z Vaší rodiny, který dobře dopadl, ale každopádně bych situace jako hledání ztraceného dítěte nebo takovéhle samostatné putování zažít a řešit nechtěla. Je pravda, že my jsme se od raného dětství pohybovali na malém městě bez obav sami, ale dnes je situace, hlavně co se týče provozu, úplně jiná.

Vyprávění z dětství na venkově mám moc ráda, protože jsem to sama nezažila. Tvá vzpomínka je moc milá.

Ale že tokatolické církvi trvalo, než se omluvila.

Plně souhlasím. Skvěle jste pojal současný "evropský" problém.

Hanko, ten sálát vypadá výborně, ale dát si ještě k tomu bílé víno ???To bych určitě zrychlila chůzi :-)))

Lydie, skvěle napsané.