Jen šest. Nevěděla jsem např. kterou ingredienci mám ve rtěnce. To je ostuda, že. Zato kde má kreveta srdce, to jsem dala :-))))

Mezi návštěvníky našeho archivu bylo hodně izraelských občanů, ale zažila jsem i zástupce Spielbergovy nadace z USA včetně poboček v Evropě. Byli to lidé ve vysokém společenském postavení, ale ke mně velmi vstřícní a uznalí. I na různých historických konferencích je hodně Židů, i když to o sobě nevykládají. Ačkoliv jsou z různých zemí, spojuje je osud předků za 2. války, který mezi nimi tvoří silné pouto. Na svou historii si nenechají sáhnout. Mají velký rozhled a jazykové a podnikatelské schopnosti.

Vaše básničky se mi líbí, jsou takové - upřímné, nic neskrývají, shovívavé - prostě své.

Zajímavá rekvalifikace, ale proč ne, u nás se také z herců stávají ministři čehokoliv.

Moc hezká pohádka Libuško.Konečně Nikolka našla kamaráda a je šťastná.Bertík je šikulka.

Hrady a zámky mě lákají vždy.jsou a byly oblíbeným cílem našich výletů.Na sobotu jsem vybrala Buchlovice na jižní Moravě ,no a na poslední dubnový víkend objevím přece Poděbrady! ,

To je otřesné. Právě tak byli odsouzeni mnozí naši zahraniční vojáci, jen proto, že přišli ze Západu. Gottwaldova vláda zapomněla, že nasazovali život. Téměř každý z nich se vrátil s nálepkou špiona. To je opravdu neprominutelná etapa historie. Je dobře, že jste i tohle připomněla.

Zcela souhlasím, i když jsem vystudoval fakultu tělesné výchovy a sportu. Vrcholový sport přetěžuje organismus a a řada špičkových sportovců je invalidních v nízkém věku. Rozcvička hned po probuzení je fyziologický nesmysl, před kterým nás na fakultě varovali, ale na vojně se to provozovalo. Opravdu poslední studie dokazují, že trochu rychlejší chůze je lepší pro srdce i klouby než dlouhé běhy nebo maratóny. Práce na zahrádce je přiměřená lehká zátěž, kterou si můžeme dávkovat sami podle potřeby. Je to lepší a zdravější být v přírodě, než být zavřený ve fitcentru jako někteří lidé podléhající módním trendům. Navíc ještě musíte platit vstupné, trenéry a vaše energie se nevyužívá na smysluplnou práci - třeba rytí zahrady. Jak říká moudrý citát - "Nežijeme jak chceme - ale jak umíme."

Její písně miluji....

Stále ještě trochu sbírám podpisy zajímavých lidí - nejen sportovců. V roce 1972 jsem chtěl získat podpisy ruských hokejistů na mistrovství světa v Praze, ale mimo oficiální akce se nepodepisovali. Potkal jsem je v Praze na náměstí Republiky, ale byli evidentně rozladění, protože tehdy se nestali mistry světa, ale naši domácí. Šli s Tichonovem všichni společně (vse v meste) v kožených bundách a někteří s vojenským sestřihem vlasů z CSKA. Zamračení a nepříjemní jakoby důstojníci Čeky, jen brigadýrky jim chyběli. Nepodepsali se mi. Nevadí. Valerij Charlamov, kterého jsem obdivoval se později zabil v autě. http://cs.wikipedia.org/wiki/Valerij_Charlamov Bohužel v socialistických státech byly sportovní vásledky považovány za součást politického boje. Např. bývalá NDR vítězila ve sportu, aby byla teprve až později diplomaticky uznána jako samostatný stát.Bohužel za tím byl i státem řízený doping, na který mnoho sportovců doplatilo zdravím a někteří i smrtí. Navíc se jim někdy narodily těžce postižené děti - fyzicky i mentálně. U nás to bylo podobné, ale nemluvilo se o tom. Až teď byl natočen celovečerní film "Fair play." Byl nominován z Čech do soutěže zahraničních filmů na Oscara, ale v USA vybrán nebyl. Americký zázrak bylo vítězství USA nad SSSR na olympijských hrách v roce 1980.

Krásné fotky z jezera. Jak dlouho sedí labutě na vejcích? Bylo by fajn, kdybys mohla přidat i fotku s nimi. Asi se k vám budu muset zase vypravit, nalákala jsi mě.

Libuško, tvoje pohádka je opět moc hezká , je to pohlazení na duši i pro dospěláky. Moc pěkně se to čte. A ta klokaní holčička, to je tolik kouzelné. Díky moc !

Zuzko,opět jeden z tvých parádních kousků,díky.

Souhlasím s tebou, Mileno. Přes myšlenky a činy není daleko k důsledkům, nebo také co zaseješ, sklidíš. Lidé týrají svá těla negativními myšlenkami a pak se diví, že je stíhá nemoc za nemocí, tedy zas jen negace. Lékaři sice urputně léčí, ale málo uzdravují; to dokáže jen příroda, dáme-li jí příležitost. A jaro je báječnou příležitostí udělat něco pro svá těla, která pilně plníme různými "plnidly", místo abychom jim odlehčili. Tvůj článek je hezkým jarním pozdravem.

Článek s pedagogicko-psychologickým pojetím problému se mi moc líbí. Osobně si myslím, že se slovo "vole" ve většině případů neužívá jako skutečné oslovení "Ty vole", nýbrž jako tzv. vycpávka, obdobně jako "prostě, teda, jako, né?, vpodstatě", kterou si řečník pomáhá s tvorbou vět. Pak se stane, že nějakého vola zaslechnu i v řeči mladé kadeřnice, která ani neví, že to řekla. Určitě mě nechtěla takhle pojmenovat.

Hezká vzpomínka na tatínka i doby, kdy většina z nás nebyla ještě na světě. Bohužel nastaly pak i smutné doby, kdy hodně hráčů z vítězného družstva z roku 1947 zavřel nevděčný stát do vězení. V Kanadě by to nebylo možné, ale ve vzoru od roku 1948 - Sovětském svazu by to možné bylo :-( Pěkný snímek dokumentující ještě dibu, kdy se hrálo bez ochrané přilby na hlavě a brankáři ještě chytali bez masek a měli obličej samý steh po sešívání.

Jo, jo pokrok se nedá zastavit...

Vy máte prostě PECH !!!

Budeme se těšit na utkání našich, ale ta ostatní utkání už by pro nás byla moc. Raději budeme na zahradě :-)

Motýli jsou křehká krása a jsou jak poslové našich přání. Jen je škoda, že v současnosti motýlů v přírodě stále ubývá. Pamatuji se, že v mém mládí byly stovky nejrůznějších motýlů na každé louce.