Já si myslím, že vkusu na naučit nedá. Některá žena se ním narodí a je její přirozeností nebo ho prostě nemá a nikdy mít nebude. Otázkou ale je, co je to vkus, že! Co se líbí jednomu, nemusí se druhému líbit vůbec. A proto je svět tak pestrý, jak je. Kdybychom byly všechny stejně "vkusné", nakonec by to mohla být monotónní šeď, ne? Někdy si myslím o některé ženě, že snad nemá doma zrcadlo. Ale totéž si může myslet ona o mně. Já sama se neoblékám nijak draze ani vyjímečně. A za největší ocenění považuji větu svého kamaráda, se kterým jsem se seznámila v nemocnici, který mi po nějakém čase řekl, že "mě nikdy jinak než dobře vypadající neviděl, a to ANI V NEMOCNICI". Tam jsem na rehabilitaci samozřejmě nosila tepláky, legíny, trička ...

Teda Jano,vzala jsi mě vítr z plachet,mám tu připravenou básničku,která se jmenuje Jahodovotřešňová,ale asi ji pošlu ,není úplně totožná s tvou tvojí,jen myšlenka na červené ovoce nám přišla ve stejnou chvíli,tak ti zcela rozumím,básnička se mi líbí.Díky .

Super, jdu do toho!

Zuzko, rozhodně sis ke sportu přičichla víc než já. V rámci hodin tělesné výchovy jsem bývala dobrá na krátké tratě a skok vysoký, ale nikterak jsem netoužila tyto vlohy rozvíjet. Zůstal mi sport jediný, a to rekreační - turistika. Sotva jsem se naučila chodit, brávali mě rodiče na túrky do Beskyd, a já vždycky chtěla sama sama, takže mě nemuseli nosit, ani když jsem sotva pletla nožičkama. A to mi zůstalo, jen přibyla rekreační cyklistika. Díky těmto dvěma "sportům" jsem se poměrně rychle vypořádala s prodělaným infarktem. Jsem pevně odhodlaná jezdit, dokud uvidím na cestu a chodit, dokud nepadnu. :-)

Pěkný článek v souvislosti se začínajícím mistrovstvím světa v Brazílii. Kdysi jsem pracoval externě pro ČSTV v místnostech uvnitř tribuny Strahovského stadionu. Na ten stadion se při celostátních spartakiádách vešlo přes 200 tisíc diváků. Fotbalová Sparta si na ploše Strahovského stadionu vytvořila 7 fotbalových hřišť s regulérními rozměry. http://www.4stav.cz/strahovsky-stadion-je-nejvetsi-stavbou-sveho-druhu-na-svete-video_4c3877

Moc se mi líbí tento rozhovor a hlavně nápady a moudré názory slečny Peckové. Ano, také si myslím, že má smysl, aby mladá generace naslouchala zkušeným generacím.

tak to je hodně dobrý. nemá to chybu,

Nejsem muž, nemohu posuzovat něco, co je mi cizí. Jen si myslím,, že jsme v mnoha věcech dosti různí. Někoho sex vyčerpává, jiného dobíjí. Strčit všechny do jedné škatulky se většinou nevyplácí. A opravdu schopný sportovec by měl mít v tomto bodě jasno a možnost rozhodnout se sám. On také není sex jako sex. Někteří si myslí, že musí být přeborníky za každou cenu, a pak to může být na pováženou. Naopak láskyplné pomilování může dělat divy. Docela by mě zajímalo, jak to vidí muži, obzvláště sportovci.

Moc pěkně jste zavzpomínal na časy minulé. Snad budou mít dnešní mladí také na co vzpomínat, i když se to bude lišit od našich vzpomínek.

Další mimořádná...

Vaše příspěvky se mi moc líbí. :-)

Jsou věci mezi nebem a zemí, na které jsme zatím krátcí. A vy je umíte moc pěkně literárně zpracovat.

Chce to nejen více pít, ale také odlehčit jídelníček. Dopoledne hlavně ovoce, v poledne a večer zase zeleninová jídla, pokud možno nevařená, tedy saláty. Větrat v době, kdy je venkovní teplota nejnižší. Během dne nepustit slunce do bytu. Obzvláště panelové domy kumulují obrovské množství tepla. Je dobré alespoň v jedné místnosti udržet nižší teplotu než ve zbytku bytu, aby bylo kam se uchýlit, když je nejtepleji. Mám léto ráda, ale tropy nemusím. Ty se dají přežít snad jen v pralese.

Vtipné, pobavila jsem se, i když to asi bylo dosti drsné :-)

V soutěži byly desítky krásných fotografií, bylo těžké vybírat ty nejlepší. Je vidět, že fotografování je oblíbeným koníčkem i u seniorů. Je hezké mít vzpomínku z dovolené, výletu, anebo si jen tak pro radost vyfotit vnoučata nebo zahrádku.

úžasná báseň!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

To je určitě krásné místo, bohužel jsem tam nebyla. Moře mám také ráda i krásné procházky po pláži.

Mám kamarádku, která na dráze pracovala. Svou práci milovala a dělala ji, jak nejpoctivěji dovedla. Přesto se na zkoušky vždy poctivě připravovala, protože v testech se objevovaly otázky týkající se záležitostí, se kterými nikdy nepřišla do styku. Docela chápu, že jste se u poslední zkoušky uchýlil k protekci. Obzvláště když proběhla, jak jste to popsal.

Jako dítě jsem si moc přála vidět Dubrovník "na vlastní oči". Jako dospělá jsem se dostala nejdál k Zadaru, ale povedlo se mi vidět Plitvická jezera. Také jsme měli smůlu, protože poprchávalo, ale nádhera tohoto místa takový drobný detail překryla. Uchvátilo mě, že ve filmu nešlo jen o skvělé barvy filmového materiálu a že voda v jezerech je skutečně tak neskutečně modrá. Bramboříky ve volné přírodě byly blyštivými kamínky v tomto neskutečně krásném přírodním skvostu. Po propuknutí bratrovražedného konfliktu jsem se rozhodla, že už po Dubrovníku netoužím. Přesto se mi teď stále častěji připomíná, proto neříkám už nikdy, spíše jen možná, snad.