Také moc rád vzpomínám na písčité pláže Albeny kam jsme jezdili už v roce 1972 a byl to jeden z nejmoderněji postavených hotelových komplexů v Bulharsku. Chodili jsme pěškypo písčitém břehu až k zámečku Balčik. http://www.cestujeme-bulharsko.cz/albena/ Cestou jsme jako mladí narazili na nudistickou pláž, a pak jsme tam chodili už celých 14 dní. Taky s tím máme spojené krásné vzpomínky- jak jsme tam hráli mezinárodní volejbal s Bulhary, Němci, Poláky i Rusy.

Moc krásné, Jíťo!

Mám problémy s padáním ramínek téměř u každé podprsenky. Koupila jsem si silikonové podložky pod ramínka, ale problém jsem nevyřešila k úplné spokojenosti. Škoda, že Triola nepořádá podobnou akci také v našem regionu. Ráda bych si nechala odborně poradit. Děkuji.

Bravo! Hravé,milé,láskyplné.Děkuji

Krásně poetické.

Ten snímek Stalinova pomníku mi připomněl mé dětství v Praze, kdy jsme chodili s rodiči na Letnou a obludný pomník tam strašil. Naštěstí ho časem odstřelili a zmizel stejně jako kult osobnosti Stalina. Ještě před odhalením pomníku spáchal sebevraždu jeho autor český sochař Otakar Švec. Jako tvůrce pomníku měl psychické problémy a zemřel společně i se svou manželkou sochařkou Vlastou Švecovou. Údajně pod velkým politickým tlakem. Smutný osud umělců.

Čtu, čtu náš fór. Teď jsu paf, tak moc? Toť gól! Jen tak dál!!!

Moc hezké překvapení, Maruško, mám kolegu, který také Madeiru nesmírně chválí a nás všechny tam doslova cpe. Možná někdy. Zatím si prohlížím Tvé fotky, díky.

Lepší smyslné, než-li beze smyslu, lepší zalátané nežli děravé, lepší zmatená, než nedotýkaná. Verše plné lásky skládá Zuzana.

Milá redakce,děkuji za úvodní snímek.Mně se takových nedostává,protože mé návštěvy těchto krajů se datují do doby před několika lety,a to jsem neměla ani digitální aparát ani počítač.Mám jen fyzické fotky v albech a ty sem zase neumím "strčit".

Knihovny ve stylových budovách jsou nejkrásnější, protože mají atmosféru. Já jsem jich moc nezažila, jen ve Spolkovém archivu, pobočce v Berlině-Lichterfelde, kde byla v zrestaurované kapli, a v londýnském vojenském muzeu Imperial War Museum, kde byla knihovna s čítárnou až zcela nahoře v kopuli. Paráda. Díky, Dano, za pěknou informaci.

Jitko, jedna z Tvých nejpěknějších, moc se mi líbí. Díky....***

Nyní jsem si přečetla článek - Jak oživit manželství a obnovit manželský slib. 28. 4. 2014 slavíme s manželem 42 výročí sňatku. Když nyní prohlížeme svatební fotky, tak si říkáme jak vše uteklo. Mně bylo 21 r. a ženichovi 22 r. Svatbu jsme měli na radnici a také v kostele. Vychovali jsme 2 děti, máme 3 vnoučata. Nyní jsme v důchodu, ale jsme stále aktivní senioři kteří nesedí doma. Všem mladým manželům přeji, aby jejich manželství vydrželo také hodně dlouho.

V živém podání Květušky nezapomenutelná i pro mě.

Hezky napsaný příběh, jen mi není jasné, proč váš čerstvě získaný manžel nenechal kufr na pohlídání u vás. Asi byl tehdy ještě plný síly. Kdysi jsem závodil v běhu s kufrem, ale ten byl prázdný a jen obal překážel při recesistickém běhu. Kdysi před 40-ti lety jsem bydlel v Praze a do tramvají se mohlo naskočit a vyskočit z nich kdykoliv. Neměly tehdy ještězavírací dveře.

Mám tu možnost sledovat jak se chřest pěstuje a sklízí. A mám štěstí, že mohu nakupovat čerstvý chřest přímo od pěstitele. Oblíbila jsem si několik receptů a chřest jsem si zamilovala. Dozvěděla jsem se jednu důležitou informaci. Když chřest oloupeme, slupky nevyhazujeme, ale vaříme extra a využijeme velmi silný vývar, bohatý na minerální látky do polévky. Slupky se samozřejmě nejí.

Z Wikipedie, pane Horáčku.

Hezké*