Františku, vaše paměť je fakt perfektní. Na bramborovou brigádu v Eši si taky vzpomínám, pole nám začátkem října zapadalo sněhem. To byla opravdu chuťovka. :-)

Hezké! Tuhle Ameriku jsem objevila už dávno. Dává bezpočet možností co a jak uvařit. Pěkně jste to sepsala pro ty, kteří jsou ještě na "objevné cestě".

Jo, milá Hano, nejste sama. Mně už se to stalo několikrát. Podvědomí nezapracovalo. Člověk si musí srovnat v hlavě, co je důležitější. Potrava duševní, či ta k jídlu. Teď už u mě vítězí s přehledem jídlo.

Já jsem si na Stromovku nějak nezvykla, ale Tvá procházka a obrázky z ní mi udělaly radost. Díky.

Každý kdo závidí podnikatelům jejich peníze by si měl uvědomit, že když se daří je to paráda, ale když se dařit přestane je to katastrofa.

Gratuluji panu ing. M. Zikmundovi! Škoda, že není mezi námi také pan ing. J. Hanzelka. Obdivuji obě cestovatelské legendy, které se svou věrnou Tatrou projely téměř celý svět. Jejich knihy jsem hltala. Při každé návštěvě Zlína neopomenu zajít na jejich expozici do Muzea jihovýchodní Moravy. Skvělý nápad s Nadačním fondem Zikmundova vila.

Irenko, dejte si do vyhledavače - rozdíl mezi námrazou a ledovkou- vyjede vám toho dost, já jsem rozklikla Meteopress, kde je popsána námraza, náledí, ledovka i s fotkama, je to pěkně udělané. I já se poučila, hezká článek i foto v těchto příhodných, mrazivých dobách

Už se těším, až se tu alespoň kousek projdeme. Děkuji.

Také mám ráda naše portálové kalendáře. A vážím si všech fotografií, které nám přibližují svět svých autorů.

Ruční práce obdivuji, sama nejsem šikovná, ale tohle bych si na ruku nedala.

My jsme také kdysi dávno měli dřevěná okna a byla to katastrofa. Okny hrozně táhlo a navíc jsem je musel každý rok natírat, takže jsme je asi po 5ti letech vyměnili za plastová, která jsou bezúdržbová. Akorát mi uniklo, že by se u nich mělo občas promazat těsnění, takže i jimi nám začalo domu táhnout. Naštěstí ale stačilo, abych koupil nové těsnění oken z https://www.tesnenitexim.cz/E-profil-mezera-2-3-5-mm-c1_2_2.htm a okna jsem zvládl sám přetěsnit :-) .

Dík za zajímavé čtení a fotky.

Františku, to to trvalo, nežli jsi se odhodlal opět napsat něco " ze života" Tvé články opravdu ráda otvírám, zvláště ty " retro ".

Zajímavé informace o víně. Fandím panu Průšovi a dalším poctivým vinařům. Pardon - kouzlem nechtěného je aktuální anketa o konzumaci alkoholu.☺

Věřím, že ses vyděsila, člověk občas něco nedomyslí. Ale jinak je Tvůj příspěvek rozjímavý a lidsky citlivý jako vždy. Děkuji.

Moc hezky jste zasněžený Žofín a jeho okolí zachytila. Já v pondělí taky neodolala a běhala jsem s foťákem pro změnu po Malé Straně. Škoda, že nám sv. Petr neposlal taky trochu sluníčka. Ale to by bylo neskromné, že? :-)

Paní Helenko, moc ráda jsem si zase početla. Vaše informace mi přidaly hodně k tomu, co jsem se dočetla před 2 roky v časopise Meduňka od jedné krajanky, která žije už řadu let mimo jiné i na havajském ostrově Kauai. Její vyprávění nebylo příliš cestopisné, zaměřila se především na informace o masáži Lomi lomi, o rodinné terapii Ho´oponopono, o tradičním učení Huna. Kdyby Vás to zajímalo, tak bylo to v časopise Meduňka 2/2019. Musí to být jedinečná země, kde láska, pochopení, odpuštění nejsou jen formální pojmy, ale běžné součásti každodenního života. Něco jiného než komerční film Blue Hawaii, v němž kdysi hrál Elvis Presley. Moc děkuji, cestujte a pište.

Moc se mi to líbilo. Myslím, že vlevo je ještě jeden zelený obličej. A kdo vidí ještě další neoznačené?

Souhlasím s tím, že to je záslužná práce Dělám přísedícího už 48 let a už jsem toho viděla a zažila hodně. Proto vím, že když lidé nadávají jak se u nás soudy vlečou, není to většinou vinou soudů. Pokud se ale obžalovaný na svobodě nedostaví k jednání, nebo i důležitý svědek, musí se jednání odročit. Tím se celá jednání protahují. Jenomže toto nevidí obyčejní lidé. Když jsem začínala, měla jsem jednání na celý týden. Z toho se soudilo ale třeba pouze tři dny a v ostatní dny jsme se seznamovali se spisy na další jednání. Stačilo vlastně zjistit o co se jedná a co dotyční provedli. Ovšem byli jsme také k dispozici jiným soudcům, kde se přísedící nedostavil. V práci jsem volno dostala bez problému, plat byl refundován. Později se jednalo vždy o jeden den a tak už začínaly problémy. Měla jsem ale štěstí, že mne nakonec vždy vedoucí uvolnila. Za tu dlouhou dobu jsem toho viděla hodně, kolikrát nad tím zůstal rozum stát. I když jsem začínala u rodinných sporů (rozvody a péče o děti), pracovněprávní spory (ty byly nejnudnější), nakonec jsem se dostala k trestnímu a tam jsem dodnes. Asi jsem to tak nějak podědila, protože tatínek byl také dlouho soudce z lidu a tak jsem převzala pomyslnou štafetu. Věřím, že ji ponesu ještě dlouho.

Děkuji za krásné verše.