Inspirativní účesy jsou slušivé, ale myslím, že právě tyto vyžadují pravidelnou údržbu a kvalitní vlasy.

Hani, díky za hezké zamyšlení. Cesty mám ráda celý život. Nedávno jsem si začala vyhledávat fotky cest pro článek.

Paní Procházkové je mi líto a také je mi líto, že některé děti snad čekají až nás staré, virus skolí. Informovanost o očkování je opravdu prabídná a myslím, že než se toho dočkáme, budeme promoření všichni s větším, či katastrofálním výsledkem.

Naskakuje mi husí kůže při představě,že bych vůbec měla brát jakákoliv chemická svinstva! Nevzala jsem desítky let žádný lék,asi tak jednou za tři roky valetol,když mi hodně bolela hlava. Takové ty škatulky pondělí až neděle,ráno-v poledne-večer narvané prášky,fuj,nikdy!!!!

Zdá se mi to divné,jak dlouho by trvalo,kdyby zesnulý měl kdovíjaký majetek??? Zařizovala jsem před 13 lety pohřeb a poslední věci kolegyně - neměla nikoho,kdo by se toho ujal,a byly tam všelijaké požadavky,i v cizině se vyřizovalo,a přesto to netrvalo ani půl roku,asi záleží na činnosti notáře.

Z Hradce znam jen nadrazi kde jsem se objevila ciste nahodou a uplne nechtene. V Praze na hlavnim nadrazi jsem na posledni chvili dobehla na peron ze ktereho jsem mela odjizdet, v tu dobu tam probihala bitka nasich barevnych a pruvodci, nas kteri jsme se pokouseli dostat ke svemu vlaku natlacil do uz rozjizdejiciho se rychliku a zavrel dvere. Nez jsem v soku pochopila ze nejedu kam potrebuji mela jsem Prahu hodne daleko, pani ktera sedela vedle mne rika, ze at vystoupim v Hradci, ze urcite mym smerem neco pojede. Na svoj vlak jsem cekala dlouho, v tu dobu nebyl takovy provoz na draze jako dnes, ale kdyz mne chce manzel skadlit tak se zepta jestli nemam namireno do Hradce. Podle fotek a vypraveni moji zname, ktera tam zila je Hradec velice pekne mesto.

Toť otázka, Dano. Dnes je u nás opravdu leden. Jak dlouho, ale?

Čistá špína je hezký protimluv. S tím, o čem píšete, mám bohaté zkušenosti celý život. Když se ještě nosily věci do čistírny, vždycky se mi povedlo zajistit, aby tam brzy musely zas. Bavlněná trička a skvrny od oleje, to je moje specialita dodnes. V této oblasti máme určitě všichni bohaté zkušenosti. Dědova mísa mě od dětství naplňovala smutkem. Vždycky jsem z ní vnímala neúctu ke stáří, ale nakonec jsem měla radost, že syn pochopil. Vlastně také oxymóron. Zajímavé propojení prózy s poezií.

Ano, Hanko, je to tak. Ale mám trochu obavu, abychom pak nedopadly jako v tom vtipu: Říká manžel manželce: když už vám zavřeli ty kadeřnictví a kosmetiky, tak alespoň nesundávej tu roušku!

Hezká vzpomínka, také by mě zajímal jeho další osud.

Pravdivý článek.Mohl bych připojit podobné poznatky,ale nechám to do ,případné,diskuze.

Rostlinku vůbec neznám, natož abych znala její léčebné účinky. Díky Dano za další info do mé mozkovny :-)

Věro, moc hezké čtení, díky.

Pěkné a podnětné, zvlášť v dnešní době. Jen malá faktická poznámka: Dante není pochován ve Florencii (tam je jen kenotaf), ale v Ravenně. Florencie o jeho ostatky už léta marně usiluje.

Ano,je to tak.

Ano taková skříňka, jako je například na obrázku v první řadě ta zelená nalevo s tygry by určitě dadala konečně ten správný šmrnc mému, jinak pěknému, ale strohému bílému pokoji s moderním nábytkem z obchodního domu IKEA. Dal bych na ní velkou barevnou televizi, a když bych televizi vypnul, tak bych nebědoval nad černobílým světem a ponořil se do snů – do toho zeleného pralesa na té skříňce.

Na obrázku je vchod do hradu Valdštejn. Článek jsem nečetla, je pro mě moc dlouhý.

Hádanka: Jaké číslo a jméno na dresu má ten neviditelný smrtící hráč, který dětem přidává volné dny, kdy nemusí do školy a „učí“ se jen na dálku, ale nikdo ho z dětí a rodičů za to nemá vůbec rád a děda s babičkou ho přímo nenávidí až k smrti?

Rozumím Vám, také mi moc chybí divadlo a kultura vůbec. Ale program na poslední den v roce jste si zvolil povznášející, sváteční.

To je fajn, akorát nevím, co to jsou valšské ořechy. Že by opět nepozornost? Omlouvám se předem.