Jak se říká, "kdo pozdě chodí, sám sobě škodí". Ale myslím, že jste zase o tolik nepřišel! A tahle změna ve Vašem vyprávění směrem k osobnějšímu se mi vyloženě líbí.

Myslím, že neméně důležité je pochopení rodinných příslušníků a jejich přístup k postiženému. Jejich nezájem může velmi ovlivnit touhu něco se sebou dělat.

Náádherný kozlík! S tím bych si asi také rozuměla.

Pěkné vzpomínky s hebkostí kočičího kožíšku.Moc milé.

Máš za 1

Hlavně, že jsou tisíce poradců, jak se máme stravovat...!

Líbí se mi, Aleno, jak jste vyjádřila své pocity a radost z nadcházejícího jara. Myslím, že Vy jste člověk, citlivý a poctivý ve svém smýšlení a jednání, nic nepředstíráte a nemáte zapotřebí se někomu vlichotit. Zkrátka, "Co na srdci, to na jazyku". A toho je třeba si vážit.

Díky Zuzko.Je to záslužná věc.Mám štěstí, nebo jsme byli pro děti příkladní čtenáři,ale všichni potomci čtou rádi a i dvouletý Honzík si přinese knížku a chce číst.Jsem šťastná ,s náctiletými si knihy doporučujeme a povídáme si o nich.Proto čtu i ty "jejich", abych byla v obraze.

Čtu jí ráda.

Jiřího Žáčka mám také ráda, leč polemizovat s ním bych si netroufla. Ale Vám ten intelektuální humor sedí. Věřím, že tu najdete i spojence v oblasti sbírání inzerátů a dalších rarit.

To je hezká perspektiva. Mně je 70 let a celý život jsem se starala o zahrádku. Mívala jsem i dvě - jednu doma u domu a druhou na chalupě. Bylo s tím hodně práce, ale celá moje rodina jedla čerstvou zeleninu a ovoce, dělala jsem kompoty a vymýšlela nejrůznější kombinace k zeleninovým směsím. Za můj sklípek by se nemusela stydět ani průměrná samoobsluha. Vůbec jsem nebyla zvyklá nakupovat zeleninu v obchodě - tam stejně většinou nic neměli. O zahradničení se bavili muži i ženy v autobuse cestou do práce, milovala jsem televizní pořad Receptář s panem Podlahou.Zahradničení je ušlechtilá i praktická záliba. Tewď už na to jen s láskou vzpomínám.

Krásná tělem i duchem, patří ke skvostům naší kultury. Hodně zdraví a spokojenosti do dalších let.

Přiznám se, že asi díky práci v archivu nemám příliš ráda hrané filmy podle historických událostí. Vadí mi u nich nejen různé odchylky od skutečných historických fakt, ale právě třeba i tváře známých herců. To je samozřejmě otázka názoru. Já dávám přednost dokumentárním filmům. Kdysi jsem si v Imperial War Museum v Londýně koupila VHS s názvem v překladu Atentát na R. Heydricha autorů manželů Kaplanových českého původu, z roku 1992. Tuto prezentaci události, což je rekonstrukce atentátu spojená s historickým filmem, považuji za špičkovou.

Alenko moc krásně jsi to "vypotila".Proč ty ohrnuté kalhoty? Škoda, že nemáš růžové botky. Hodnotím 2

Je to s podivem,ale i já jsem zaznamenala "pohyb"mého sedmého zubu vpravo nahoře.Tak to už jsou zuby dva!

Energii nám naši přítulní miláčkové dávají vytrvale.

Nejistota zamilovaných.Dobře , že to stále připomínáš.

Jak psal Honza Raška, tvé pohádky též čtu a velmi ráda, jakmile jsi napsala, už jsem si ji dala na plochu, moje vnoučátka u toho malují, a vždy se prima pobavíme. Díky jsou hezké všechny, je vidět, že s tím máš zkušenost. Piš dál ....

Moc pěkné vzpomínání,pane Jaroslave.

Ale Hani, skrývat hlavu pod zem, to snad ne, to pomáhá jen pštrosům. V té posteli ještě chvíli vydrž, za pár dní to bude dobré. Přeju klidné dny a pohodu. ***