Prima pozvánka i fotky, dík za nápad. Už dlouho se tam chci vydat, teď už k tomu opravdu dojde. ***

Obdivuji starší lidi, když jsou ochotni "inovovat" svůj zaběhlý způsob jak stravování, tak života. Mně je 70 let a pořád mě zajímají novinky. Mám stejně starou přítelkyni, ale ta je pravým mým opakem. Snažím se ji dotlačit k nějakým novinkám, ale marně. Je to škoda, ochuzuje se o životní radosti.

Přesně tak Hani nejlepší ozdobou jsou naše spokojené usměvavé tváře. Jsi pěkná ženská s postavou kterou by ti mohla závidět kdejaká dvacítka a co se týká tvého oblečení ,moc ti to sluší !!! Víc se mi líbí ty černé boty než světlé kozačky dávám ti 1

Krásná vycházka,krásné kytičky,krásná vnoučátka. Zrovna dnes jsme ve škole probírali architekty co projektovali zámeček Tróju.Je moc hezký. Botanická zahrada je za zámečkem?

Dávám za 4. Toto oblečení je opravdu vhodné jen na vycházku se psem.Neurazte se paní Evo,ale já bych takovou hamatnou bundu ani kdybych šla se psem neoblékla a v té čepici se mi nelíbíte vůbec.Jinak paní Eva působí sympaticky a moc usedle.Dobře popsané oblečení.

Já jsem o kontrolu taky požádala, už loni. Mám léky bez závad :-))))

Nevím, jestli je tohle nové nebo též z dřívějška, ale Ty jsi zkrátka originál každým coulem. Někdy nemá smysl hledat v tom nějaké vysvětlení. Jde o Tvůj svět, Tvoje vize, příměry a pocity.

Vzpomínám si, jak mě děti z obce, kam jsem na počátku učitelské kariéry jednou týdně jezdila učit němčinu, uprosily, abychom se místo výuky šli podívat na masopustní průvod u nich. Bylo to moc fajn. Váš článek je milý a tematicky zasvěcený.

Věřila jsem ve šťastný konec a líbí se mi, že to i kamarádka takhle veřejně ocenila. To je velké štěstí. které se rovná skoro zázraku, ale velkou roli v něm sehrála vaše obdivuhodně jednotná rodinná pomoc.

Já taky.

Dobrý den paní Hano, hrašku také kupuji a obalená cuketa v hrašce je výborná. Také prodávají sladkou na palačinky. Čadová

Z Německa mám podobné zkušenosti, i když až polistopadové, ale to platí stále, že tam má policie respekt. Co se týče našich velkých nádraží, přece jen se už situace zlepšila, ale nezapomenu na jednu služební cestu, to bylo na podzim 1996, jela jsem do Ludwigsburgu, tedy do Stuttgartu, odjížděla jsem ve 23, 40 z Hlavního nádraží, sama, s sebou veškeré hotové peníze na služební cestu. Nádraží plné potulných, tam vegetujících chlapů, kteří se mi doslova stavěli do cesty. A široko daleko žádný policajt. Dodnes nevím, jak jsem se bez úhony dostala do lůžkového vagonu, ale od té doby už jsem odmítala na noc jet.

Úplně vidím ten houf dětí, s jakým nadšením si tu písničku zpívá.

Zojo, námět je závažný.Doufám, že když se podobný problém nevyskytl v rodině dosud, že ani ti nejmladší se mu vyhnou.To, jak se mladí nakrknou a přidají se třeba k teroristům, jako školačky z Anglie...Kde se to v nich bere?

Čtu po celý rok, ale toto je psané pro potěchu duše.

Simona Stašová je jednou z žen, které stárnou jako víno a přibývající roky jim přidávají na atraktivitě. Blahopřeji jí k narozeninám a přeji ještě mnoho krásných rolí. Pod její odpověď na poslední otázku bych se z fleku podepsala ...

Píšeš to, Haničko, s přehledem, ke kterému Tě opravňují Tvé nějaké roky, neříkám, že věk. Jsi vyrovnaná a moudrá. Člověk by neměl malomyslnět, protože i teď nám ještě život nabízí řadu věcí, které si můžeme užít.

Také jsem se setkala s výrem. Bylo to jednou časně ráno, kdy jsem naší ulicí v blízkosti lesa pospíchala do práce. Najednou těsně nad mou hlavou proletěl velký stín a já zahlédla velikého ptáka, který naštěstí odlétal ode mne. Zajímavé bylo, že jsem vůbec nic neslyšela, jak tichý byl jeho let.

Blahopřání vítězům.

Smutný příběh. život není peříčko...a přátelství je velmi důležité. Hezky jste to napsala.