Paráda. Souvislý článek, zajímavé info a galerie fotek k tomu.

Příběh skvěle popsaný, moc hezky se mi to četlo. Dovolím se poznámku o dvou stranách téže mince. Na jedné straně spokojená rodina, skvělé zážitky, špetka černého svědomí za způsobenou škodu. Na straně druhé zklamaný pronajímatel. Po odjezdu spokojených rekreantů (kteří neměli sílu či dostatek odvahy se přiznat) objevil zničenou fotografii, na níž mu zcela jistě záleželo. Jinak by si ji přece na zeď nepověsil. Zklamaná důvěra? Pravděpodobně ... Třeba měl jinou, ale třeba také ne. Za to ty čtyři hvězdičky (je mi to líto ...).

Tak hlavně, aby paní Chaloupkové ta tolerance k jinakosti vydržela i tady na Ičku.

Přátelství výrazně osvěžuje náš seniorský život. Užívej si, Naďo!

Dobré téma. Historie může být nejen záhadná, ale i zábavná.

To jsem si početla. Já se v článku vidím. Pořád čtu, teď jsme si na léto přinesly se sestrou 10 knih z knihovny, Maršálek je náš oblíbený cukrář, kinihy o pejskách a kočičkách máme taky. A taky rády cestujeme. Děkuji za hezký článek.

Míšo, pěkně jsi to napsala. Chodím sem často, s návštěvami i s U3V. Příběh Ferdinanda a Anny mě vždy dojímal.

Moc pěkné, hlavně ten John a Malich mě nadchli.

Tím, že člověku na sobě a na svém vzhledu záleží, dává člověk najevo svou životnost a životaschopnost. Je to obdivuhodné a zaslouží si to úctu. (Syn nevyužil svého práva mlčet, když neuměl říci něco hezkého).

Vlaďko, moc hezky jsi nám přiblížila Karlovy Vary. Snad se tam zase někdy znovu podívám, moc se mi tam líbilo. Je toho hodně, co bych chtěla ještě vidět. Děkuji za všechny tvé články, mohla bys psát průvodce. A fotky máš taky moc pěkné. :-) Ď.

Manžel je rodák z Ústí n/L, tak když jsme se vzali, po nějaké době jsme se od mých rodičů přestěhovali do ÚL. Nejdříve jsme bydleli v garsonce na Střekově, potom na Skřivánku a pak jsme v r. koupili nový byt 82 koupili nový byt ve Vinařské. Tady naši tmavší obyvatelé moc nebyli, máme jen jednu mladou rodinu u nás v domě a ano jsou docela hluční. Ve městě je to mnohem horší tam jich je požehnaně. Město jim poskytlo krásné byty v Hrnčířské ulici,tak tam bych opravdu nebydlela. Nechci házet všechny do jednoho pytle, jsou mezi nimi i slušní lidé. Máme tu i bezdomovce a ne málo, ti jsou ještě horší.

Děkuji za článek. Jako ve všem, vždy je to o kompromisu. Pokud se jeden snaží, a druhý jen přijímá, nikam to nevede. Druhá strana mince je ta, že v mládí je člověk přizpůsobivější, v pokročilejším věku je toho více, co by měl jeden u druhého tolerovat. Pak nezbývá, než věřit, že člověk tu spřízněnou duši pro závěrečnou fázi života najde nebo se smířit s tím, že už zůstane sám. Vím o tom své ....

Ňam ňam ňam ..... škoda, že nejde vložit fotka, že jsem jak Pavlovův pes :-))) Paní Michaelo, moc díky za virtuální pochutnání :-)) Také mám pár podobných receptů, které ochraňuji jak oko v hlavě.

Nádherná fotoreportáž, jako bych tam byla. Výletní lodě jsem zažila na Vranovské přehradě, na Lipně, Máchově jezeře, rybníku Svět u Třeboně .... pokaždé úžasný zážitek. Moc děkuji za krásný virtuální výlet :-))

Moc hezké pokoukání a přiblížení festivalové atmosféry. Díky :-).

Parádní přehlídka! Takové množství krásných květin bych těžko zvládal. Jsi dobrá!

Pěkné verše, touhy ať zůstávají dál ...

Čím více osobních zkušeností mám, tím méně věřím na náhody. Na to je svět příliš organizovaný a dokonalý. To jen člověk do něho vnáší chaos svými neuváženými činy. Kdyby to nemělo žádný smysl, nepotkali byste se. Ani to, že jsem si se zájmem přečetla váš článek není náhoda, i když zatím nevím, proč mě zaujal.

Jani, perfektní, pobavila jsem se :-)

Díky za velmi zajímavý článek a pěknou fotogalerii. Osobně se mi nejvíce líbí Sopka. Mimochodem, pan Říhánek na svůj věk vůbec nevypadá. Přeiji mu pevné zdraví a hodně nápadů :-)