Ke štědrovečernímu stolu a ke stromečku nechodím v teplákách, džínách a vytahanem tričku, to ne, ale zrovna tak neobouvám lodičky. Pro mne je důležité, že ti co se mnou ke stolu zasednou, tak činí rádi a mají radost, že jsme spolu a že si stále rozumíme. A když kluci přijdou v košili a džínách, a neškrtí se v kravatě, proč ne.

Milý pane Zelenko, možná, že ten pán K. měl napůl pravdu.

Nádherné přání!

Nevim jak a kde, ale u nas se nikdy zadne piti nepodavalo, az posledni dva roky si rozdelime s manzelem 1 Birell spise na traveni po slavnostni veceri a stejne tak na zaver roku.

Já nevím, kde se berou sny, ale dokážou nás pořádně potrápit! Také se mi občas stane, že prožívám příběh a jsou tam známí lidé, já jim pomáhám a oni jsou daleko a pořád mi neodpovídají, je mi to divné. A pak se probudím a jsem ráda, že nemusím nic řešit. Byl to prostě sen. Děkuji za hezký příběh.

Jindřichu, tak to má být. Nic neodkládat. Ani ty brýle. Kdepak asi byly?

(●'◡'●)

Jihozápadní Město neznám dodnes, tak jsem ráda, že jsem se z Vašeho pěkného vyprávění trochu víc dověděla.

Celé léto jsem chodila na dříví,a nyní to mizí v kamnech velice rychle. Nepřetápíme,máme v pokojích a kuchyni tak do 20 stupňů,na chodbách a v nepoužívaných komorách se netopí vůbec,tam je tak 10 stupňů. Za mého dětství jsme měli doma v každém pokoji jedna kachlová kamna,ale topilo se jen v obýváku. V kuchyni byl kombinovaný sporák na plyn a na topení,tak občas se nechaly jen zapnuté hořáky a trouba,aby se byt trošku ohřál.Později jsme měli také nafťáky na předsíni,aby se pokoje vyhřály,bylo otevřeno do pokojů a my se bály toho hučení....Nejhorší byla rána ve všední den,kdy rodiče odešli brzy ráno do práce, vůbec se nezatopilo a my sami vstávali do školy a nechtělo se nám ani svlékat teplé pyžamo a navléct se do studeného šatstva,položeného na židli....Záviděli jsme dětem z bytů,kde měli dálkové topení a prý doma chodili v krátkých rukávech!

Každý nový rok přináší naději, kéž by se to podařilo.

Alena Tollarová - České středohoří laděné do podzimu

Helenko, ať se Ti žije naplno bez problémů a přeji km bez nehod. Hezké svátky.

Vzdala bych to jako vaše kámoška. Brrr, kalná voda nic pro mne.

Bohužel tento příběh nepomůže nikomu. Každý si to musí prožít tak, jak sám dokáže.

Hezké a obdivuhodné !

Všechno nejlepší i Vám a hodně dalších šťastných cest v příštím roce :-)

Moc hezké!

Naše děti už budou to šetření těžko zvládat. Ale my staří víme, že už bylo i hůře.

Naklíčený hrách znám už dávno. Poprvé jsem se dočetla, že jde o vánoční pochoutku. Sama si naklíčený hrách připravuji v zimě, kdy je málo čerstvé zeleniny. Napřed ho nechám nabobtnat ponořený ve vodě a pak jen napůl ponořený hrách nechám vyklíčit. Je třeba 2x denně vodu vyměnit, aby neplesnivěl. Je velmi chutný i bez smažení a je to opravdu bohatý zdroj vitamínů. Naklíčený hrách obsahuje víc užitečných látek, než čerstvě sklizený. U naklíčených semen je to velmi časté a lze naklíčit i čočku.

Nejčastěji navštěvuji ZOO Olomouc, máme ji nejblíž. Tam jsem si před dvěma roky vybrala k "adopci" jeřába mandžuského a stala se tak jeho adoptivním rodičem. Zjara se zajedu podívat, jak se mu daří. Sponzorování zvířat v zoologických zahradách se mi jeví jako dobrý nápad. Věřím, že i zde uvedená zvířata najdou svého sponzora. Všechna jsou krásná.