To bude jistě pěkná akce.

Dani, hezká Májová, těším se i na Červnovou. :-)

Také mám ráda posezení na předzahrádce. Nejen kaváren, ale i restaurací či hospůdek. Všechno tam nějak lépe chutná a navíc je to obohaceno o širší rozhled.

Podle fotek to musel být hezký výlet,v hezkém prostředí,bylo se na co dívat,co obdivovat.Společnost fajn lidí.

Vláda sice zveřejnila "deštník proti drahotě", ale složitost a časová náročnost pomoci potřebným seniorům většinu z nich odradí.

Ahoj Soni, úplně tě na tom kole vidím, jak si to šlapeš přírodou, ale nezapomínej, nic se nemá přehánět. Tak ti přeju ještě spoustu km do pedálů. :-)

Dřív se sama žena neuživila a muž si neobstaral domácnost. Dnes jsou automatické pračky, polotovary a přežít singl není problém. Je to opravdu pohodlnější. I ty kamarády můžeme mít on-line. Je s nimi méně problémů :-)) ale je to trochu umělé.

Všem výhercům gratuluji. Jejich příspěvky se mi také líbily.

Naprostý souhlas s poslední větou. P.S. - náhodou jsem první, kdo píše komentář, za to hvězdičkuje se fest, některé ženy (samozřejmě že zde reagují - zatím - ŽENY) fejeton oceňují i vícerým počtem hvězd, než je předtištěno :-)

Pěkná procházka. Kavčí hory znám, jenže tak před dvaceti lety. Řada pohledů je pro mne nových. Moderní Pankrác ale zrovna nemusím. Fotky máte moc pěkné.

Hezké.....:-)

Aničko, p a r á d a! Ještě jednou díky.

Čarověníky jsem viděla v Botanické zahradě v Praze. Ve volné přírodě jsem na něj nenarazila.

Jiří,opět krásné fotky. Ano okolo Třeboně je spousta nádherných míst, která lákají k výletům. Teď tam je moje známá. Jela tam poprvé a už teď je nadšená. Prý neví,kam se při pěti dnech pobytu,podívat dřív.

Honzo, díky, vybrala bych si. Poohlédnu se v knihovně.

Pro jistotu jsem si video pustila. Jednou mě taky kdosi takhle zkoušel, ale neuspěl. Hlídám si to.

Moje známá kdysi odmítla uzavřít manželství, o kterém předpokládala,že by nedopadlo dobře. Měla, tedy našla v sobě dost síly na to, aby dítě vychovala jako svobodná matka. Ve stejné době jsem čekala prví dítě i já. Taky jsem viděla,že to zřejmě bude nerovný vztah,byli jsme odlišní snad ve všem. Já tu sílu v sobě tehdy nenašla. O 25 let později ano. Nebylo nač čekat. Manželství bylo plné ústupků z mé strany a plně nadvlády stran úžasného jedináčka a jeho zázračných rodičů. Neměla jsem šanci s nimi vyjít, tak jsem to vzdala. Nejhezčí roky v životě tedy přišly po mojí pětačtyřicítce. Dneska vím, že člověk se má situaci postavit čelem. A ne čekat a doufat,že se něco změní, že to nějak dopadne. Nic se nezmění samo. Třetí moje známá je něco mezi námi dvěma. Ta se sice vdala, ale od počátku si trvala na svém. Její muž a jeho rodiče se museli přizpůsobit jí. Tři stejné staré šedesátnice. Se stejným vstupním kapitálem...tři nečekaná těhotenství po dvacítce. A tři úplně rozdílné přístupy. V současné době jsme spokojené všechny. První má doma toho svého prima důchodce a rozumí si spolu, já si vybudovala svůj život a doma mám svatý klid, narušený občasnou návštěvou přítele, a ta třetí si taky žije podle svého, stejně jako ten její. I přes rozdílný přístup životu lze spolu žít. On má své koníčky,ona taky své.

Do vatikánských muzeí jsme přišli po ránu a ihned zamířili do Sixtinské kaple. Odměnou nám byla samota uprostřed dechberoucí atmosféry. S téměř spojenými prsty nad námi. A v Litoměřicích? Na jaře s dobrou kávou. Díky za pěkné čtení.

Funguje to tak, jak to popisujete. Jinak to totiž nejde. Život je boj o přežití a bez přetvářky to bohužel není možné.

My máme už pár let zahradu pronajatou, ale nic tam nepěstujeme, majitel do toho peníze nedá a my se staráme, aby nespadl dům, sem tam něco zasadíme, máme tam gumový bazén, tak žádné zle. Je ale hodně v kopci, tak je otázka času, jak dlouho to budeme zvládat.