Funguje to tak, jak to popisujete. Jinak to totiž nejde. Život je boj o přežití a bez přetvářky to bohužel není možné.

My máme už pár let zahradu pronajatou, ale nic tam nepěstujeme, majitel do toho peníze nedá a my se staráme, aby nespadl dům, sem tam něco zasadíme, máme tam gumový bazén, tak žádné zle. Je ale hodně v kopci, tak je otázka času, jak dlouho to budeme zvládat.

Jo, žijeme v hrozné době dekadence a neřesti. Dříve musel muž ženu krásně dobývat ostrovtipem a laskavostmi a pamlsky a květinami a intrikami. A na stráži se ženou spolupracovalo její oblečení, které bránilo mužskému chtíči, aby bez překážek plenil její zahrádku jako nenasytný krtek. V takovém baroku se prý i často u starších mužů na ochraně počestnosti ženy podílela s módou ženy i skleróza muže. Než jí z toho svlékl (Bez komorné bych to já sám nezvládl a kdybych se na tom s ní domlouval – nevím – nevím – možná bych už paní nechal v klidu), tak mohl i zapomenout, proč to dělá. A když ji z toho všeho konečně svlékl, tak pak zjistil, že potřebuje ještě zámečníka z nějakého tehdejšího OBPH – aby ji osvobodil z pasu cudnosti. Krásná to doba! A dnes? Dnes stačí, aby ulítnul jeden knoflíček – patentka - při nádechu zkaženého vzduchu – jako všeho dnes okolo nás, do plic vystrčených neřestně z výstřihu do všech ulic a žena tím sama naznačí, že cesta je volná – hrůza. Zahleďte se do těch krásných šatů baroka a určitě se i vám zasteskne po těch hodnotách ztracených v čase a po ženské počestnosti a mužské galantnosti. A redaktorka Hofmanová, místo aby ty trendy brzdila, tak to ještě podpoří větou: „Ale je fajn, pustit si občas do života nějakou divočinu, ne?“ Jo – bejvávalo lépe – kam se to řítíme – Sodoma – Gomora – poslední ať laskavě zhasne. https://www.rodina21.cz/pece-o-vnejsi-krasu/barokni-moda/

MS v ledním hokeji bez Ruska je jako šlehačkový dort bez šlehačky, ale chápu to. U toho šlehačkového dortu bez šlehačky bych z cukrárny odešel a nechal ho jen personálu. O něco podobného se nyní pokoušejí někteří špičkoví hráči tenisu ve Wimbledonu, kteří nesouhlasí s vyřazením ruských a běloruských tenistů z turnaje na trávě v Londýně. Naposledy v roce 1973 bojkotovala Wimbledon takto skoro polovina hráčů pro neshody s hráčskou asociací. Tehdy v tom roce vyhrál Jan Kodeš a hráči se na něj dívali skrz prsty a on tedy i dnešní vyloučení ruských a běloruských hráčů kritizuje. A tak, pokud naši hráči v letošním MS v hokeji získají medaili, tak to bude se stejnou kaňkou, jakou si odnesl s pohárem tehdy Jan Kodeš.

Vzpominky na vesnicky zivot u tety, stloukani masla jen v maselnici a ta nezamenitelna chut podmasli s cersvtym maslovym chlebem. Radu nastroju si jeste pamatuji i tu strojni dojicku, pekne vyfocene i zajimave cteni priblizilo davne casy, dekuji.

Dobrý den, celý život jsem se zabýval kontrolou potravin v orgánů státního dozoru. Kontroloval jsem i Penny, kde pan manažer pracoval. K tomu se nebudu vyjadřovat. Jen obecně k prodejním řetězcům. Samozřejmě jaké potraviny chce zákazník, takové mu nabídnou. Byznys je byznys. U nás lidi chtějí ty nejlevnější. Takže to tak podle toho potom vypadá. Velcí prodejci tlačí na výrobce, aby nabízené potraviny byly co nejlevnější a dlouho vydržely. Jak to dopadne vám uvedu na příkladu lahůdkářských výrobků. Takový levný salát je vyráběn z výrobního salámu, který je horší než nejlevnější točený kabanos. Aby byla doba spotřeby, co nejdelší používají se také jako konzervanty kyseliny sorbová a benzoová, která není pro člověka zdravá. Proto si salát udělám sám nebo si ho koupím za vyšší cenu u malého výrobce. Pokud je tam doba spotřeby uvedena na obalu delší jak 4 dny, tak to nekupuju. Také kuřecí uzeniny, které jsou vyrobené z separátu jsou vlastně bez masa, protože ten se za maso nepovažuje. Jsou to zbytky masa z kostí, které se strojově od nich oddělují. Ano pan vyhlášený manažer vychvaluje kolik druhů potravin nabízejí, ale jsou opravdu kvalitní? Také pochválím ty výrobce, které vyrábí podle tradičních "socialistických" receptur a řetězce jejich výrobky akceptují, i když jsou dražší. Vše je tam jak mám být nic se například nenahrazuje levným cukrem nebo rostlinnými složkami místo bílkovinných. Uvedu jeden pozitivní příklad. U nás je firma Knappe, která vyrábí pekařské, cukrářské a lahůdkářské výrobky. Pan majitel má i vystudovanou stejnou školu technologii potravin jako já. Přijdu k němu na kontrolu a na stole vidím rozložené normy pekařských výrobků bývalého podniku Severomoravské pekárny a cukrárny s.p. Povídám mu: "Pane Knappe, já se vůbec nedivím, že u nás ve městě chtějí lidé vaše výrobky". Proč? Protože jsou tam suroviny kvalitnější. Jindra

Děkuji za milé pokračování.

K uvedeným případům nepatřím. Lékaře navštěvuji pravidelně a podle potřeby. Léky radostně nezobu, ale užívám ty, které musím. Že za některé v lékárně zaplatím, beru jako nezbytnost. Za společenskou událost považuji návštěvu zubaře, protože je prima, a i když jeho zásahy nejsou příjemné, dobře si s ním a sestrou popovídám.

Krásné vyznání!

Moc se mi líbil Váš článek, zrovna je moře práce přede mnou, ale ráda jsem si ho přečetla. Vše pěkné přeji i Vám. (Při posledním stěhování jsem trpělivě nosila se stěhováky svázané balíčky po schodech, řekli.. proč musí mít lidi doma tolik knížek, jako by nestačilo piáno:-)

Krásné připomenutí hezkého města. Procházka kolem řeky je příjemná a elektrárna zajímavá. V Poděbradech jsme byli nedávno, ještě za chladného počasí. Než jsem stačila fotky zpracovat, tak jste mě předběhla! V tom dobrém slova smyslu. Díky moc.

Dano, kopřivový čaj jsem kdysi dělávala každý den do konvice a rodinka postupně popíjela. Na zázvor nedám dopustit, dělám limonády i čaj, ale není dobrý pro lidi s nemocemi krve.

Souhlasím s poslední větou. Poraďte se s lékárníkem nebo lékařem. Podle informací, které mám já, jsou v homeopatických lécích obsažené tak nízké koncentrace, že tam nemá co fungovat. Jestli chcete platit za přípravek, kde je v kýblu vody jedna molekula něčeho, tak já teda ne.

Děkuji za hezký příběh. Byla jsem jen jednou u moře a mám pocit, že slunce tam svítí intenzivněji. I na našem zájezdu byli nepoučitelní rekreanti. Leželi na pláži celý den a pak a pak celí červení naříkali. Pro některé dovolená skončila už druhý den.

Soňo, překrásné fotografie! Souhlasím, že zahrada je láskou na celý život. Být v souznění s přírodou je dar. Přeji hodně radosti na zahradě! :-)

Dobrý den, skoro každá žena podle mě touží po rodině. Mít děti, manžela či partnera. Potom, ale musí počítat s tím, že úloha ženy v domácnosti je úmorná, někdy nevděčná, ale i radostná a veselá. Jako život, který je černobílý! Každý se může rozhodnout, ale potom nesmí tomu druhému vyčítat nebo litovat! Také může být žena sama a užívat. Určitě jí budou někteří muži zobat z ruky. Jenže to má druhý konec provázku. Život bez rodiny, bez dětí je podle mého názoru smutný a nudný. Je to volba. Potom jen si to musíme vyžrat. Jindra

Po škole v r. 1974 jsem začala pracovat na Barrandově. Do ciziny jsem se díky filmu taky dostala, ale jen do NDR a Polska a tam bych rozhodně nezůstala. Ve Francii jsem byla poprvé až těsně po revoluci a moře mi učarovalo. Asi po dvaceti letech jsem tam byla ještě jednou.

Zaplať Pán Bůh, že výjezdní doložky, prohlídky na celnici a jiné zhovadilosti už doufám nenávratně odvál čas.

Vtipný, laskavý text. Můj dnešní úsměv patří vám, pane Tomáši. :-)

Aničko, díky za informace a péči! :-)