Díky za originální gastronomický tip. Snad to jednou vyjde a v Řevnicích si dám mňamku. :-)

Jendo, zajímavé zamyšlení. Myslím si ale, že příroda svůj vlastní rozum nemá, a proto nám nedělá nic naschvál. Vrací nám jen to, jak se k ní chováme. S nostalgií vzpomínám na čtyři roční období, která měla svůj typický charakter. Laskavost do učebních osnov (dnes jsou to „rámcové vzdělávací programy“) zahrnout nelze. Protože je to vlastnost. Ale mohli by ji dětem svým chováním ukazovat a vštěpovat učitelé. I rodiče. Pokud společnost není příliš laskavá, ale založená spíš na ostrých loktech, děti si laskavost těžko osvojí.

Překrásné fotografie! Blatnou trochu znám díky kamarádce výtvarnici, která odtud pochází a mě provází. :-)

Jasně, že mám rád ženy štíhlé, protože když si chlap vezme takovou ženu za ženu domů, tak z ní se mu pak stane almara, která neprojde dveřma. Ale existují u mne ještě výjimky a to jsou oči a úsměv (a taky trochu smysl pro humor – například u Haliny, ale tu bych honil tak dlouho kolem prázdného stolu a trápil ji hladem, že by zhubla). Když žena ztloustne, jako tato zpěvačka skupiny Hermes House Band - její bývalá skvělá postava je vidět na obrázcích za ní, a má takto krásné oči a úsměv, tak jí uberu klidně i 20 kg v hodnocení. Viz videa na íčku (nepodařilo se to tam umístit – škoda, že to nejde tedy alespoň tam zrušit – kazí to dojem ) tak musíte kopírovat link a přes You Tube : https://www.youtube.com/watch?v=Ot_Mb5wXXIY&list=RDOt_Mb5wXXIY&start_radio=1 A ještě jedna moje zkušenost ze svatebních hostin a obřadů, čím okázalejší, tím manželství dříve končí, asi se manželům stýská po novém obřadu a nové hostině a snad i vztahu. :)

Soničko moc hezký článek. Dík.

Oficiální program začíná tedy Holešovem dne 11.5. Pro Vás co přijedete do Bystřice pod Hostýnem vlakem či autobusem tak na svém profilu ve fotogalerii HOSTÝNSKÉ SETKÁNÍ mám vložený jízdní řád z Bystřice pod Hostýnem na Hostýn. Ti co přijedou vlakem, do autobusu nasednou již na vlakovém stanovišti, a ti co přijedou autobusy tak nasednou v Bystřici na aut. nádraží (nástupiště č.4). Jinak pokud budou nejasnosti, klidně pište do vzkazů

Jiříku, to by se nám taky moc líbilo, od nás je to trochu z ruky, ale do Blatné jezdíme přes Plzeň, tak uvidíme. Fotky jsou super. Pozdravuj Lenku a mějte se hezky. :-)

Jo, každému pomáhá něco jiného, každý má svůj recept. Jednou jeden nápoj dělá minimálně dobře na zubní sklovinu a na potenci a druhému jiný nápoj zbystřuje mysl a mušku, že trefí tedy i tu poletující. Hádejte, o co se jedná? Odpověď najdete za okamžik ve videích. Kdybych se netrefil, – tak zkuste takto:https://www.youtube.com/watch?v=gqnLSpdyxow

Já si myslím, že co je a co není nevěra je vyřešeno jednou a pro vždy, kdy se celou záležitostí zabývaly měsíce a měsíce USA. Pro nás to má foneticky i trefný význam, ač to znamená v angličtině něco jiného – impeeachment – foneticky „inpíčment“ - obvinění. Byla to milostná záležitost mezi stážistkou jménem Monika Lewinská a americkým prezidentem Billem Clintonem v letech 1995 - 96. V životě jsem chtěl být postupně novinářem, pak letcem, pak hercem, pak spisovatelem, pak úředníkem, ale v této době jsem chtěl být alespoň každý den chvilku na místě prezidenta USA v oválné pracovně s Monikou. Jo – Moniku – tu bych chtěl! :) Myslím, že ona byla evidentně příčinou Clintonova štěstí a optimistického pohledu na svět, kdežto jeho žena – ta zmrzlá makrela z něj ale udělala prezidenta – bez ní by byl jen(!) tím spokojeným člověkem. To, že by dnešní mladí lidé považovali za nevěru už jen pouhé se bavení se a flirtování, se mi do dnešní doby nehodí – to považuji za holý nesmysl – to je spíše charakteristické jen pro nějakou chorobnou žárlivku, která musí být tlumena prášky, aby mohla vůbec existovat. To už v době, kdy já jsem pracoval v televizi, tedy v 70. letech, se tehdy považovalo za nevěru jen to, když do skupináče dotyčný nepřizval svou manželku a jejího milence.(Malinko přeháním) Dnes patří dokonce k dobrému bontonu přivést manželku na její narozeniny na sexypárty, kde se s ní najednou „pomyluje“ třeba i desítka mužů. (dal bych sem link, ale nebudu íčko ještě více zatěžovat - už jsem ho málem položil na lopatky v kolonce videa) V době, kdy lidé – převážně „umělecká fronta“ nás zásobuje týden co týden novými skandály v bulvárních časopisech a tak společně s Dádou nebo s mladou Vondráčkovou či v poslední době s Žilkovou i s desítkami dalších prožíváme jejich radosti i boly nevěry odluky a návraty a dokonce i sexuální proměny v celkové orientaci, nevěřím, že by většinová společnost byla tak mimo – tak puritánská – tedy zvláště ta mladá, že by dotek – tedy třeba při tanci nebo jen podání a pohlazení ruky, „hozené očko“ ve vinárně „U konvice“ k ženě u sousedního stolu skončilo výkřikem „už nikdy více“ a rozvodem. :)

Opička zákonitě musela být, když se pilo pivečko a slivovička. A nedivila bych se, kdyby bolela i hlavička :-)

Aleno, s cenami jízdenek mám podobnou zkušenost. Cestu vlakem či autobusem tam platím jinak než stejnou cestu zpátky. Netuším proč a nikdo mi to nikdy nevysvětlil. U autobusů bych to možná chápala, jsou tam různí dopravci, ale ve vlaku jezdím jen s ČD. Možná jednou vyjíždím z Královéhradeckého kraje a zpátky ze Středočeského kraje.

Danielo, to je paráda, kytičky mám taky moc ráda, bohužel Olomouc je trochu z ruky. Moc hezké fotky.

Martino, nádhera! Poutavá fotoprocházka je podle mne žhavým favoritem soutěže Do stovky. Moc se mi líbí struktura článku s vloženými fotografiemi a popisky. Kdo umí, umí!

Má kamarádka, vášnivá pekařka, má kuchyňského robota už řadu let. Já jsem si jej nikdy nepořídila, protože nemám tak velkou kuchyň a asi by mi tam překážel. Ale možná, že také podlehnu, protože se mi už mnohdy nechce míchat těsto vařečkou. Je to čím dál náročnější. Ale peču pro vnoučata ráda, tak třeba si jej budu přát od dětí k narozeninám...

Krásný hrad. Z Nizozemska jsem byla jen v Amsterodamu, ale určitě je tam co k vidění i v jiných městech a oblastech. Ta země je mi docela sympatická.

Krásná krajina, kterou neznám.

Honzo, díky za informace. Na lávku se těším a mám velkou radost, že Libeňský most nebude zbourán. :-)

Tak nejenom turisti, ale i komparsisti,...... pardon, Mirek měl skoro hlavní roli. Gratuluji. :-) Maruško, také mám některé zážitky na kazetách a pořád se nemůžu dostat k tomu nechat to nahrát na flash disk. Některé firmy to dělají, ale nesestřihají a je to pořád dost drahé. A ještě jsi mi připomněla jednu dlouhou cestu busem do Španělska brzy po revoluci. To bylo strašný. Ale byli jsme mladí a jinou možnost jsme neměli.

Myslím, že vás chápu. Byť nevěřící, celý život se věnuji biblické a židovské historii. A víra má mnoho tváří.

Jadran je pojem. A vůbec, celé Středomoří. Když jsme jednou seděli v kavárničce na korfském Pantokrátoru, v návalu emocí jsem ženě řekl, že tady, u moře, bych chtěl žít. Nepochopila. Středomoří je moje celoživotní láska. Vaše vyprávění mi přiblížilo mnohé krásné okamžiky.