perfektní článek! podtrhuji každé slovo - provedla jsem v životě řadu změn, kterým by se dalo říkat předsevzetí. A klíčem byla vždy motivace ke změně. Mám ji? Anebo chci jen splnit představu někoho jiného? Představu, co bych měla dělat/nedělat. Jaká bych měla/neměla být. Tam, kde o změnu jde skutečně mně samé (kdy jsem měla velký vnitřní důvod), se mi předsevzetí plní dobře. A když přijde karambol, hned jsem zpátky na rovince.:-) V jiných případech nemá předsevzetí šanci. Letos jsem si předsevzala, že alespoň 3 měsíce budu poctivě vážit a zapisovat do aplikace Kalorické tabulky. Pro sebe, ne pro nutriční terapeutku, ke které jsem na jaře objednaná. :-) (ale že mě pochválí, to se také počítá)

Libuško, jsi hodně podnikavá, to obdivuji. Díky.

Chtěla jsem dát 5*! Těším se na další rok s i60 :-)

díky-příběh pobavil (kachna na maděru) :-)

Vypadá to hezky :-)

Krásná úvaha-vzpomínání-nostalgie..

perfektní - díky!

Díky za varování. Budu přihlížet jen z uctivé vzdálenosti a těšit se na další rok s íčkem, tedy i s vámi. Ať se nám v něm dobře daří všem. :-)

Hezký článek. Do Rakouska jsme jezdívali v létě, měli jsme podobné zkušenosti s penziony, kde jsou do pracovního procesu zcela přirozeně zapojeni všichni členové rodiny. Přeji vše dobré v roce 2022.

Tak to jsem na případnou změnu zvědavá.

hezký příspěvek! A i Merlot chválím! :-)

Moc hezké povídání, fotografie i obrázek. Také ráda vyprávím a píšu pohádky o zvířátkách. Děti jim dobře rozumějí.

Proč někoho vůbec napadne (v jakémkoli věku) dávat fotky v prádle nebo dokonce bez na internet? I ty plavkové fotky jsou na hraně ... Je to mimo moje chápání ...

Hezká pohádka, u které se musí myslet !

Vlaďko, děkuji za nádhernou fotogalerii stromů v tvém krásném městě.

Děkuji za nádherné fotografie a pěkný článek o pozoruhodné osobnosti naší hudební historie.

Milé čtení po tom všem shonu.

Takoví " podivíni " nám někdy dokáží zpestřit den a přinesou nám i nové pohledy na náš příliš uspěchaný život.

Tedy u nás doma je leccos úplně obráceně. Pošlu muže na jednoduchý nákup tří věcí. Chlazené kuře, hladká mouka a hřebíček. Po čtyřicetiletém “výcviku” přinese přesně to, co chci. Na kuřeti prozkoumá datum doporučené spotřeby (po operaci to vidí i bez brýlí), mouku vezme tu babiččinu (za posledních deset let si to už pamatuje) a o hřebíčku tuší, že je to koŕení. Zároveň si ale uloví jednu uzenou makrelu, oříšky v několika pytlíčcích, jeden ananas (byl ve slevě) atd. Prostě co mu já nikdy nekoupím. A já se přiznám, že to vím předem a po jeho návratu se naoko zlobím. Ale jen tak maličko, aby řeč nestála.

volím čtyřnohou