O virtuálních kancelářích už jsem slyšel. Jednu dobu jsem nad tím také přemýšlel, ale nakonec jsem od toho upustil. Povedlo se mi totiž najít prostor v jedné budově, který je pro sídlo mé firmy úplně ideální. Jen teda bylo potřeba pár věcí upravit. Například venkovní vybavení tam nebylo vůbec žádné, to jsem nakonec musel dokoupit, konkrétně z https://www.ajprodukty.cz/kancelare-a-zasedaci-mistnosti/venkovni-vybaveni/463539.wf

To je ale nápad, že já blbec na to nepřišla.

Prima, díky.

Hezky složená obava z možného.

Mám ráda čas dušičkový i dýňový. Nějakým Halloweenem si ho určitě nenechám zkazit. Ten není povinný, tak koho baví, ať ho má. Vždycky žasnu nad vynalézavostí těch, kteří se zdobením dýní a jejich využitím v kuchyni i mimo ni zabývají. Ať žijí Dušičky! :-)

Co se týká očí, jsem dost opatrná. Celý pracovní život jsem trávila pŕed obrazovkou počítače a částečně ještě trávím. Oční cvičení praktikuji, i když v méně sofistikovanější podobě. Zkrátka občas od počítače vstanu, dojdu si k oknu a dívám se na jiné vzdálenosti. I postavení obrazovky ve vztahu ke zdrojům světla hraje důležitou roli. Brýle mám multifokální, na čtení a na počítač. Mnoho let stále dvě dioptrie. Tak snad se mi péče o vlastní oči docela daří. Není nadto si dobré věci občas připomenout.

Piniová šiška je např. ve funerálním umění symbolem nesmrtelnosti, proto ji často vidíme na náhrobcích.

Uvažovala jsem podobně. Článek už mám připravený, ale přednost bude mít ještě jiný.

Tak to je ta pravá poesie!! Krásné....

Dalibore, povedené milé veršování.

Pěkné, jen maličkost - barevný podzim se neblíží, už tu je a je krásný :-)

Ano - jsou opatrnější, ale v krizových situacích ( které ani sami nezavinili ( zpanikaří, puatí volant a zavřou oči.To zaprvé. Za druhé pokud vyjíždějí z vedlejši spoléhají na galantnost mužů a jou tedy v této situaci dost oprsklé.

Bojovat se má do posledního dechu. Taky u básničky nemám poznámku, že je soutěžní, ale je mi to jedno. Zadané tvary se můžou ohýbat, tak to bylo vždycky. Takže Hano, neházejte flintu do žita, ještě můžete něco vytvořit na třetí téma.

Krásné fotky. No a bizoni - ještě, že jsou za ohradou :-)...

Hanko, nebudu se opakovat, něco podobného napsal Jenda Zelenka chvíli před tebou, tak si moje mínění o stáří přečti u něj.

Prakticky od svého dětství jsem měla ráda ruční práce a zejména pak pletení. Dříve jsem také vyšívala, kamarádce dokonce i peřinky do kočárku a když byl manžel po úrazu, tak jsem začala háčkovat na přilepšení do rodinného rozpočtu dětské čepice. Jistě mnozí si vzpomínají i na gobelíny od Tapico, a stejně tak se vyráběly také koberečky a předložky. Ruční práce je krásná záliba, člověk při ní přijde na jiné myšlenky ale hlavně každý kousek takto vyrobený je originál.

Podzimní výlety jsou krásné, zvlášť zde, ve Středohoří. Je pořád co fotit. A jsem moc rád, že Věrce se v našem kraji líbí.

Někdy si ještě myslím, jsem ještě mladá, někdy se stáří milosrdně vkrádá... Máš Honzo pravdu, ahoj!!!

Obávám se že odpírače očkování nepřesvědčí ani tento článek, bohužel.

Vtipně napsáno, i když do smíchu vám tehdy asi nebylo :-)