Celý život jsem pracovala u jednoho zaměstnavatele. - ve školství Důchod mám stale podprůměrný a tak to asi zůstane. Protože jak je známo, zvyšuje se všem. Takže rozfil mezi tim kdo má " hodně" ,a tím nejnižším důchodem bude stáe stejný..

Velmi potřebný článek. Jak prezidenta Háchu tak prezidenta Beneše lze již dnes hodnotit s odstupem času a podle těžko zpochybnitelných fakt. A pak k tomu přistupuje ještě naše osobní hledisko, řekli bychom dnešním slovníkem "chemie". Háchu vnímám jako oběť, jako figurku, s kterou Němci pohybovali. Naproti tomu Beneš, který vydal Československo jednou Němcům a podruhé Sovětům, nesnese žádnou omluvu pro své jednání.

Velice ráda čtu Vaše vzpomínkově-historické články. Nějaké povědomí o Vámi dané problematice vždy mám, ale díky Vám se dozvím mnohem více. Moc děkuji :-)

Zažívala jsem v dětství něco dost podobného. Prázdniny v Dolních Štěpanicích, hry na potoce Cedron a výstup na Žalý z trochu jiné strany. Je to sice dávno, ale jsou to krásné vzpomínky.

Ivo, ale název Kampa vznikl přeci úplně jinak...to takhle jednou do těch míst zabloudili dva Plzeňáci a ptali se: "Kampa jsme to přišli?" a název byl na světě. :-) Jinak moc zajímavý článek♡

Bertiku, jsi prece muzskeho rodu bud oporou pro svoji babi, zivot jde dal vzpominky zustavaji.

Díky za krásnou oslavu léta :-)

Skvělý nápad ke glose!

Děkuji za sdílení a těším se na příště :-)

Hladím na dálku vaši kočičku, posílejte fotky dál. Jsou kouzelné. Děkuji.

Teď už zbývá jen to, aby všechny ty výhody starších zaměstnanců pochopili i zaměstnavatelé.

Míšo, skvělé!

Mám podobnou zkušenost z čekárny oční ordinace. Seděla tam s námi veselá paní a začala se příjemně bavit, dokonce nabídla všem bombón. V malé kukani za závěsem seděla sestra a po chvíli nám sdělila, že už to nemohla vydržet a musela se smát s námi. A tak se vám najednou ani nechce domů. Vzpomínám na svou tetu, která měla doma háčkované záclony, pak ještě vyšívala obrazy, pletla ponožky. Dnes si lidi všechno koupí. Není to tak běžné. Moc děkuji za článek.

Krásné verše. Je v nich melancholie. Děkuji.

Paráda. Souvislý článek, zajímavé info a galerie fotek k tomu.

Příběh skvěle popsaný, moc hezky se mi to četlo. Dovolím se poznámku o dvou stranách téže mince. Na jedné straně spokojená rodina, skvělé zážitky, špetka černého svědomí za způsobenou škodu. Na straně druhé zklamaný pronajímatel. Po odjezdu spokojených rekreantů (kteří neměli sílu či dostatek odvahy se přiznat) objevil zničenou fotografii, na níž mu zcela jistě záleželo. Jinak by si ji přece na zeď nepověsil. Zklamaná důvěra? Pravděpodobně ... Třeba měl jinou, ale třeba také ne. Za to ty čtyři hvězdičky (je mi to líto ...).

Tak hlavně, aby paní Chaloupkové ta tolerance k jinakosti vydržela i tady na Ičku.

Přátelství výrazně osvěžuje náš seniorský život. Užívej si, Naďo!

Dobré téma. Historie může být nejen záhadná, ale i zábavná.

To jsem si početla. Já se v článku vidím. Pořád čtu, teď jsme si na léto přinesly se sestrou 10 knih z knihovny, Maršálek je náš oblíbený cukrář, kinihy o pejskách a kočičkách máme taky. A taky rády cestujeme. Děkuji za hezký článek.