Prázdninová reportáž: Výprava za minulostí našich předků
FOTO: archiv autorky

Prázdninová reportáž: Výprava za minulostí našich předků

30. 8. 2016

Jako každý rok i letos jsme se rozhodli doplnit náš rodový strom o další poznatky. Tentokrát jsme se vydali do městečka Úpice, abychom zmapovali zdejší pobyt předků z linie mého dědečka Rudolfa Vlčka.

Ze zachovaných dokumentů jsme zjistili, že Rudolf byl druhým synem v pořadí pekaře Adolfa Vlčka, sídlícího v Úpici. Adolf Vlček  měl čtyři děti.  Pamatuji se, že jsme ještě jako děti s dědečkem navštívili jeho staršího bratra Vojtěcha. O dalších sourozencích jsem už nic nevypátrala. Ale vraťme se k pekaři Vlčkovi. Tady jsme měli velké štěstí.

Z dědova vyprávění jsem si pamatovala, že se v dětství kamarádil s později slavnými bratry Čapky. A v knize Jana Kábrta Krakonošova zahrada, která popisuje hlavně dětství a mládí bratří Čapků, jsem našla na str. 23 větu :

Další dům ( myšlen byl dům naproti rodnému domu bratří Čapků) – čp 293 – bylo pekařství Adolfa Vlčka . Jeho syn Ruda patřil mezi školní kamarády bratří Čapků.

A máme to! Stačí najít Čapkův dům, a pekárna bude přesně naproti. Na jedné z dobových fotografií v knize jsem našla i část pekárny s čitelným nápisem Adolf Vlček

Dalším cílem bude působiště mého dědečka Rudolfa Vlčka. Vím, že vlastnil koloniál v části Úpice zvané Sychrov. Dochovaly se i fotografie, číslo popisné -  jestli ten dům ještě stojí, najdeme ho.

 

A tak jednoho srpnového letního dne odstartovala z České Lípy do Úpice výprava v tomto složení:

Jan Kosťun                   badatel, navigátor, terénní pracovník

Ivana Kosťunová          badatel, řidič, fotograf

Darina Kosťunová        badatel, konzultant, zdravotní dohled (když se dva staříci rozhodnou blbnout, musí s nimi být někdo rozumný, aby na ně dohlédl)

 

11.hod. -  Příjezd do Úpice. Parkujeme na malém idylickém náměstíčku a rozhlížíme se kolem. Vstřebávám atmosféru a představuji si zdejší život zhruba před stodvaceti lety. Manžel ale nelení a snaží od procházejících lidí zjistit nějaké informace. Tady si musíme ujasnit jednu věc. Dvacetiletá dlouhovlasá blondýna nepatří do té správné cílové skupiny, která by se mohla pamatovat, kde stával koloniál Rudolfa Vlčka.

11.15  - Dozvídáme se, kde stojí Čapkův dům.

11.30 -  Stojíme před Čapkovým domem. Dnes se v něm nachází služebna Policie České republiky. A na místě bývalé nádherné Čapkovy zahrady  zastávka autobusů a další zástavba. Je mi z toho trochu smutno, ale nelze zastavit čas. A naproti vedle bývalého hostince Republika, ten nenápadný nízký domek  je bývalá pekárna Adolfa Vlčka. Číslo popisné souhlasí. Na štítu domku velký nápis Ovoce - zelenina, který byl vytvořen určitě ještě za minulého režimu.  Vstupuji dovnitř, ale genius loci se nedostavuje. Obyčejný trochu zašlý obchod. Napadlo nás vyfotografovat jej  ze zadní strany. Dostali jsme se k domku z druhé strany, ale bohužel, výhled je zakrytý garáží stojící vedle rodinného domku. Naštěstí na zahradě domku se sluní jeho majitelka. A opět manžel svým širokým úsměvem a neodolatelným šarmem vysvětluje důvod naší návštěvy a velmi milá a ochotná paní  nás zve do zahrady a dovoluje  mi vyfotografovat si domek i z opačné strany. Jsem překvapena, jak je vše, i zahrádka, maličké, a divím se, jak se tam mohla vtěsnat rodina se čtyřmi dětmi. Srdečně se s milou a ochotnou paní loučíme.

12.15 - Čas na oběd. Hotel Beránek na náměstí působí docela sympaticky. Mimochodem - všimli jste si, kolik hotelů ve východočeském kraji se jmenuje Hotel Beránek? Při obědě domlouváme další postup. Zatímco s dcerou dopíjíme kávu, náš terénní pracovník navštěvuje tentokrát matriku a  zjišťuje, kde se nachází číslo popisné bývalého koloniálu na Sychrově. Zjistil i cestu, takže se můžeme bez bloudění vydat správným směrem.

13.15 - Po příjemné procházce podél řeky Úpice stojíme před bývalým koloniálem mého dědečka Rudolfa Vlčka. Dům také prodělal nějaké změny, ale protože mám v ruce staré fotografie, mohu jej  velmi  snadno  identifikovat. Paní ve věku mé matky na zahrádce nedůvěřivě pozoruje naše počínání, proto přistupujeme blíže, zdravíme, a snažíme se získat nějaké informace. Když vytahuji kupní smlouvu (moje úřednická duše se nezapře), ledy roztají. Ano, jako mladí manželé koupili tento dům od mého dědečka v šedesátých letech minulého století. Dokonce se na dědečka pamatuje a ví, že měl světlovlasou dceru. Moji matku. A jsme u cíle našeho bádání. Ještě požádáme o dovolení dům si nafotit, dostáváme jej, a tak mohu obohatit náš rodokmen o další dokumenty.

14. hod - Procházíme se malým městečkem s knihou Jana Kábrta v ruce, a ukazujem si jednotlivé objekty, které ve své knize popsal.

15.30 - Stojíme opět na náměstíčku. Představuji si nedělní korzo, jak je popisovala  maminka, a na lavičce pod tímto stromem určitě kdysi sedával i můj dědeček  a s cigaretou (nebo viržinkem?) debatoval s ostatními mužskými o životě.

15.45 - Čas k odjezdu. Poslední pohled na malé klidné náměstíčko  a odjíždíme se vzpomínkou na milé a vstřícné obyvatele městečka. Cestou domů  probíráme své zážitky, způsob, jakým je zpracuji, a určujeme si další cíl pátrání.

 

Tentokrát  to  bude Brno, kde budeme zjišťovat místo pobytu  mého otce z dob, kdy zde studoval Vyšší odbornou školu textilní. A jestli se potvrdí mé domněnky, získám možná velice překvapivé informace.

Ale o tom zas někdy jindy.

 

PRÁZDNINOVÁ REPOTÁŽ - Napište reportáž z výletu, dovolené, z vašeho města či obce. Autoři reportáží získají předplatné MF Dnes, anebo kvalitní LED svítilny. Pravidla soutěže najdete zde.

   

  

               

                                     

 

 

  

Hodnocení:
(4.9 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
ivana kosťunová
Ve Florencii žije moje neteř, to jste zvolila dobře, Florencie je velmi inspirativní
Marie Magdalena Klosová
Moc pěkné a originální.Tématem i zpracováním.Dávám 1 s hvězdičkou.Čtu až teď, 29.8.jsem nasávala atmosféru pro další "literární tvorbu" ve Florencii.:)mm
ivana kosťunová
Díky za vaše příspěvky. Věro, jste už dost daleko, ale dále to bude čím dál těžší, přeji hodně úspěchů.
Jitka Mošovská
Zajímavé téma a poučné.
Věra Kynčlová
Tohle je velice zajímavý příspěvek. Šťastní ti, kteří mohou osobně vykonat cestu za vzpomínkami. Já nyní v vnukem a neteří se rovněž vydáváme po stopách našich předků, jsme v roce 1870, také končíme v Rakousku, jen doufáme,že vše řádně zpracujeme, i když chybí jistota, že to v dnešní přetechnizované době bude naše potomky zajímat. Ale práce je to hezká a přináší osobní radost. Ať se všem badatelům daří!
ivana kosťunová
To chápu - ikdyž- zálaží na tom, z které strany Kavkazu pochází- no ne zas tak moc. A co začít nejdříve v tom Rakousku ?
Ilona Erika Kolář
Ivanko, přiznám se, že mě to také už napadlo, ale nějak nemám odvahu vzhledem k tomu Kavkazu, odkud přišel můj děda.
Blanka Hlobilová
Takové příspěvky mě velice zajímají a baví. Začala jsem si sestavovat rodokmen z tatínkovy strany ale zatím jsem se dostala jen do roku 1914. Pěkné.
ivana kosťunová
Také máme nějaké příbuzné ve státě California. Odešli tam začátkem minulého století za prací. Ale je to v jedné z vedlejších linií, tak jsme zatím tím směrem nepátrali.
Hana Rypáčková
Velmi napínavé. Strom života začal budovat děda a předáváme si to jako horký brambor. Já našla v jedné linii rakouské židy. A ozvaly se mi staré dámy z Ameriky...Už to zase usnulo... Taky se těším, je to jako celebrity v televizi.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.