Intenzita slunečního záření je u jižních moří až třikrát vyšší než v Česku, lidé by tomu měli na letní dovolené přizpůsobit ochranu kůže. Podle předsedy České asociace zdravého opalování Michala Kárycha by se kůže měla na sluneční zátěž připravit už před odjezdem pozvolným opalováním a na dovolenou by se lidé měli vybavit krémy s vyšším ochranným faktorem, než užívají v ČR.
"Další problém spočívá v tom, že lidé většinou tráví u moře jeden až dva týdny a chtějí se co nejvíce a co nejrychleji opálit. Navíc, pokud si kůži spálí, nenechají ji dostatečně dlouhou dobu odpočinout, aby mohla zregenerovat. A to je velmi špatně," varoval.
Spočítejte si podle UV indexu pobyt na slunci
Kůže je podle Kárychla schopna chránit se před spálením po určitý čas sama. Poté je nutno slunění ukončit, anebo se začít chránit. Kůži chrání zčásti také oděv. Výše ochranného faktoru krému se určí podle typu kůže, stupně opálení a intenzity slunečního záření. Čím světlejší fototyp a vyšší intenzita záření, tím vyšší ochranný faktor je nutno zvolit. Číslo faktoru udává, kolikrát déle je možno pobývat na slunci oproti době, po kterou je kůže schopná se chránit sama.
"V letním poledni je v Chorvatsku u hladiny moře UV index až 12, první pobyt na slunci by pro neopálenou kůže neměl přesáhnout šest minut. Pokud se kůže důkladně namaže krémem s ochranným faktorem 30, doba pobytu na slunci se prodlouží na 180 minut, tedy tři hodiny," upřesnil odborník pro ČTK.
Pokud se použije krém s ochranným faktorem 50, je možno se slunit až pět hodin. Kdo se před odjezdem na dovolenou už slunil a kůži na zátěž připravil, může si u moře první pobyt na slunci protáhnout až na 20 minut. Když použije ochranný faktor 30, bezpečná doba slunění bude deset hodin. "V každém případě je však nutné mazání opakovat, protože krém se může setřít nebo smýt ve vodě," doplnil Kárych.
Zdůraznil, že vždy je nutno vyhnout se spálení a nadměrnému opalování. Je špatné vystavovat kůži nárazově vysokým dávkám a je chybou snažit se v krátké době získat co nejtmavší opálení, uvedl.
Správným opalováním si kůže za pomoci pigmentace zvyšuje přirozenou ochranu přes spálením a vytváří potřebný vitamín D, který je důležitý například pro zdravé kosti a pohybový aparát. Nesprávné opalování naopak může přispět k rozvoji kožní rakoviny.
Rozdíly v možnostech opalování jsou dané tím, jaké množství ochranného kožního pigmentu melaninu lidé v kůži mají. Tmavší pokožka tvoří melanin rychleji, velmi světlá kůže ho vytváří velmi málo. Číslo fototypu vyjadřuje citlivost kůže na UV záření. Existuje šest fototypů, ve střední Evropě se rozlišují čtyři, první nejsvětlejší, čtvrtý nejtmavší.
Základní typy kůže rozlišované ve střední Evropě podle reakce na první vystavení neopálené kůže jarnímu či prvnímu letnímu slunci
typ kůže | 1. | 2. | 3. | 4. |
název a procento Středoevropanů | Keltský dvě procenta |
Evropský se světlou kůží 12 procent |
Evropský s tmavou kůží 78 procent |
Středomořský typ osm procent |
náchylnost ke spálení | velice rychle se spálí | rychle se spálí | spálí se zřídkakdy | téměř nikdy se nespálí |
schopnost se opálit | nikdy se neopálí, nezhnědne | hnědne pomalu | hnědne snadno | opálí se velmi snadno |
přirozená barva neopálené kůže | načervenalá bílá | světle béžová | béžová | světle hnědá |
barva vlasů | rezavá, světle blond | blond | hnědé | tmavé |
barva očí | světle modré, světle zelené, světle šedé | modré, zelené, šedé | šedé, hnědé | tmavé |
doba prvního nechráněného pobytu na slunci | pět až 10 minut | 10 až 20 minut | 20 až 30 minut | 30 až 45 minut |
ochranný faktor v ČR | 20 až 30 | 20 až 25 | 10 až 15 | čtyři až osm |
ochranný faktor u Středozemního moře | 30 až 50+ | 30 až 40 | 20 až 25 | 15 až 20 |