Sbírám, sbíráš, sbíráme... Kameny!

Sbírám, sbíráš, sbíráme... Kameny!

25. 2. 2014

Těžko říci, kdy mne to posedlo, k obecným kamenům jsem měla vztah vždycky, nebylo cesty, výletu, výstupu, abych si nedovezla alespoň malý kamínek na památku a dodnes jich mám plné krabice i s označením místa původu. Přičinili se i členové rodiny, takže mám i kameny od různých moří, ze skotských a aljašských řek...

Moje vášeň pro polodrahokamy vypukla později, ale tím prvním momentem jistě bylo, když jsem si naprosto intuitivně zakoupila u stánku v Kolíně svůj první šperk z růženínu. A tak jsem se postupně stala majitelkou slušné sbírečky. Rodina mne vždycky ve všem, na co jsem se vrhla, podporovala a mladí tromlované kameny navíc prodávali v květinářství. Jejich dodavatel, když zvěděl, že mají doma maminku praštěnou šutrem, mi tu a tam něco poslal i grátis.

Časem jsem dostala i dvě krásné knihy o mineralogii a gemologii, několik jiných jsem měla půjčených a vzdělávala se. Zajímalo mne i léčení pomocí drahých kamenů a drahé kameny podle znamení horoskopu. Za kameny jsem dříve jezdívala i na různé burzy a také je sháněla v okolí nalezišť. I když osobně a ke své lítosti, jsem nikdy nic vzácného nenašla. Ale třeba ve Votrubcově lomu na Kozákově a v muzeu pana Votrubce jsem byla nejednou, také v Turnově, St. Pace, Třebenicích, Krupce aj. a dokonce v muzeu v Karlsruhe. (Naposledy  nedávno v Praze - expozice Mineralia.cz naproti Masarykovu nádraží).

Prolezla jsem i několik starých rudných dolů přístupných jako technické památky, protože všude tam se při těžbě nerostů nacházely i polodrahokamy a drahokamy. A těch prodejen minerálů, co jsem prošmejdila! Jednou jsem byla na Karlštejně a po skončení prohlídky mne šipka navedla do Hodinové věže, kde je dodnes prodejna minerálů. A já šla odtamtud oškubaná jako kuře, ale šťastná jako blecha. Ani nevím, kolik těch kamenů a kamínků dohromady mám, budou jich možná dvě stovky, krom toho mám několik drůz krystalů a částí velké achátové geody, také nějaké šperky z polodrahokamů.

Jak jsem již psala, mým osobním kamenem je růženín, ale miluji i kameny zelené, na osobní drahokam sice dosáhnout nemohu, ale je taky zelený - smaragd. A toužím po šperku z vltavínu. Těžko říct, který můj kousek je nejvzácnější, ale asi to bude drůza krystalů, kterou mi dovezl můj zeť z jedné posvátné hory v Jižní Americe. Dodnes přesně nevím, co je to za nerost. A musím ho hlídat, po čase se vrací k negativnímu vyzařování. Ale to i jiné kameny je třeba občas "očistit" třeba ve vodě s mořskou solí a znovu nabít na sluníčku.

Své geny jsem úspěšně zasela mezi vnoučata. Nejstarší vnučka bude geoložka na VŠ úrovni, prostřední taky sbírá, i vnouček má sbírečku a naše nejmladší sběratelka od malinka nanosila domů tolik kamínků, že kdyby je její maminka po čase nevracela zpátky do přírody, měli by z nich dnes cestičku kolem domu.

Když o tom píšu, tak mám stále tu radost, co každý potřebujeme k životu. Už na tom tolik neujíždím, ale vracím se k této zálibě s láskou a zaujetím a snažím se oživovat svoje znalosti při každé příležitosti. Občas si ještě něco nového i koupím, ale už vím, že opravdu nemohu mít všechno.

KAMENY si žijí dál svým životem a jsou krásné, protože to jsou dárky Matky Země.

 

Sbíráte pohlednice, pivní tácky, ubrousky nebo třeba brouky? Je vaším koníčkem filatelie? Jak velkou máte sbírku a kolik let ji spravujete? Jakou máte ve sbírce největší vzácnost? Napište nám svůj příběh na téma "Moje sbírka". Ten nejlepší odměníme!
hobby sběratelství
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Nezbírám vůbec nic, ale miluju skalní města a už jsem jich pár prošla. Na zahrádku občas nějaký šutřík přinesu, ale jen něco mrňavého, co moc neváží. Tvé naleštěné kamínky jsou moc krásné.
Zuzana Pivcová
Kameny mám také ráda, i když je moc neznám (viz můj někdejší příspěvek Kamínky, kameny, šutry). Můj o dost starší bratranec vystudoval geologii a stal se akademikem. Moje sestra se na geologii nedostala, ale jako učitelka učila i přírodopis a lásku k minerálům a slušnou sbírku má dodnes. Navíc absolvovala kurz mineralogie na Univerzitě třetího věku. Vozím jí různé kamínky z cest. Naposledy to byl pazourek z Rujany. Našla si už i vlastní pěkný vltavín v jižních Čechách. Já ke kamenům přistupuji s úctou a respektem. A do postele si na každou noc nosím s sebou křišťál. Díky za hezké vyprávění.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.