Na grandslamových turnajích sledujeme hru aktuálně nejlepších tenistů a tenistek. Je to výběr z mnoha miliónů hráčů tenisu na celém světě. Jen někteří se mohou plně věnovat tenisu jako profesi. Dříve se odlišovaly turnaje amatérů a profesionálů, ale rozdíl výdělků mezi hráči oficiálně placenými na turnajích a takzvanými pseudoamatéry (hráči podporovanými státy, ve kterých žili) se tak zmenšil, že kategorie amatérů byla zrušena v roce 1968. Stejně tak to proběhlo na olympijských hrách, kde byl dříve start profesionálů striktně zakázán. Z toho důvodu se dnes uvádí u turnajů Grand Slamu navíc slůvko – OPEN, tedy otevřený turnaj pro všechny, včetně profesionálů. Australia Open, French Open, US Open.
Profesionálové již mohou soutěžit s „amatéry“
Dříve profesionální tenisté měli vlastní soutěže a nesměli startovat třeba na Wimbledonu. Tenisovým mistrem světa profesionálů v roce 1925 byl například světoznámý Čech Karel Koželuh i jeho bratr Jan byl obdivován. Bohužel nemohli startovat na dalších velkých turnajích amatérů v Melbourne, v Paříži ani v New Yorku.
Když nebyl připuštěn do Wimbledonu nejlepší tenista tehdejší Jugoslávie – Nikola Pilič, tak 81 profesionálních světových tenistů se tohoto turnaje v roce 1973 na protest nezúčastnila. Tehdy v malé konkurenci zvítězil náš „stávkokaz “ Jan Kodeš, když porazil v prvním východoevropském finále Alexandra Metreveliho ze Sovětského svazu..
Tenis rekreační a vrcholový
V minulosti byl tenis považován za sport vyšších vrstev v kapitalismu, a také proto nebyl dříve v lidově-demokratických a socialistických zemích jeho rozvoj příliš podporován. Vzpomeňte si na Saturnina nebo na starší české filmy, kde hrál tenis tlustý ředitel školy Theodor Pištěk. To je pochopitelně tenis pro rekreaci, kdy si pánové i dámy navzájem volně nahrávají, aby si vůbec zahráli. Mnozí hráči ale i rekreační tenisová utkání prožívají soutěžně. Je ale komické, když hrají podřízení se svým nadřízeným ze zaměstnání a úmyslně prohrávají, aby ho nenaštvali.
Historie tenisu letem světem
Pálkové hry podobné tenisu jsou v historii doloženy odedávna. Citace o tenisu z Wikipedie : Roku 1592 byla v Paříži zaznamenána pravidla francouzské hry paume.Angličan Walter Clopton Wingfield se nechal těmito pravidly inspirovat, aby si roku 1875 nechal patentovat hru zvanou tenis. V červenci roku 1877 se ve Wimbledonu konalo první mistrovství.
Dříve se hrál tenis v dlouhých kalhotech u pánů a dlouhých sukních u žen. Viz fotogalerie. Dnes krátké sukýnky u tenistek jsou více méně jen pro formu a muži hrají také v krátkých kalhotech, aby jim nebránily v pohybu. Včera hrála Serena Williams v leopardím vzoru šatů s čelenkou a v botách americké firmy NIKE, které dělá reklamu za tučný honorář. Druhá finalistka Caroline Wozniacká propaguje německou firmu Adidas - jak oblečením, tak i sportovním obutím. Když se podíváte na kraje sítě na hlavním kurtu, tak tam objevíte trojcípé hvězdy loga firmy Mercedes a reklamu Mercedesu i na stěnách kolem hřiště - vedle mnoha dalších reklam přenášených televizí do mnoha států světa. Číňanka Peng měla logo Mrercedesu na dresu v semifinále US Open. Zadarmo to nebylo.
Mnoha dětem se tenis líbí
Také řadě rodičů se líbí perspektiva potomka, který si může vydělat slušné peníze hraním tenisu. A tak rodiče investují značné částky do trenérů, kteří děti vedou od pěti i méně let. Platí nejen kvalitní obuv, oblečení a tenisové rakety, ale i cestování na zápasy do jiných měst včetně ubytování. Po prvních turnajích zjistí, že jejich dítě není tak pohybově talentované a nemá ani potřebnou psychologickou odolnost pro tenis. Někdo pokračuje i pak v tréniku dál, ale jiní odcházejí do jiných sportů nebo úplně skončí.
Zbývající odolnější jedinci trénují další roky a v systémech žákovských a dorosteneckých turnajů se zdokonalují a vykovávají si své tenisové ostruhy. Některých si všimnou sponzoři a tréninková střediska jako například u nás v Prostějově. Ti pak platí špičkové trenéry a vybavení včetně cest na turnaje do zahraničí, ale ve smlouvách mají zakotveno, kolik procent z výdělků v budoucnosti budou jejich svěřenci odevzdávat za léta tenisové "výchovy".
Tak vyrostli třeba Tomáš Berdych, Petra Kvitová, Lucie Šafářová nebo Radek Štěpánek. Nyní na US Open vyhrála v 16-ti letech Marie Bouzková, ale rodiče a sponzoři jí platili pobyt v tenisové akademii na Floridě, kde se školila i mladá Kanaďanka Eugenie Bouchardová a mnozí další úspěšní tenisté. Úspěch nepadá jen tak zdarma z nebe.
Mimořádné nároky na tenisty
Úspěšní světoví tenisté mají celou řadu vlastností, které rekreační tenisté nemají a někteří by je nezískali ani po dlouhodobém tréninku. Výhodou pro podání je vysoká postava. Chorvat Čilič má 198 cm a náš Berdych 196 cm. Japonec Nišhikori má sice jen 178 cm, ale je velmi mrštný, rychlý a obratný. To někteří obři jako Američan John Isner má 206 centimetrů a dělové podání, ale chybí mu na kurtu rychlost a obratnost menších hráčů. John Isner vyhrál ve Wimbledonu 2010 nejdelší tenisový zápas historie 11 hodin a 5 minut s Francouzem Mahutem. Naštěstí tak dlouhé zápasy se hrají zcela výjimečně. Vyžadují však vynikající fyzickou kondici, vytrvalost a psychickou odolnost. Ne každý hráč ji má.
Bohužel hrají často hráči tenis mimo sportovní haly na otevřených kurtech kam svítí slunce a dochází někdy až k nelidským podmínkám pro hru. Například nyní je na US Open 2014 - 32°C ve stínu a na kurtu je hodně přes 50°C. Proto se o přestávkách hráči schlazují ledem a schovávají se pod slunečníky. Připadá mi to někdy jak starověké gladiátorské boje v římském Koloseu - nelítostné a v těžkých podmínkách.
Nutná vytrvalost v soustředěnosti
Jedna poznámka na závěr: sprinteři na 100 metrů se musí maximálně soustředit na start závodu. Většinou to bývá jen jednou, nebo výjímečně vícekrát, když soupeři zkazí start. Ale tenisté během zápasu se musí soustředit minimálně 60x se stejným soustředěním na podání soupeře, které vyšle míček rychlostí přes 180 km/hodinu to je 50 m/sekundu. Při délce kurtu 23,77 metru je u vás míček za kratší dobu než půl sekundy. Když někteří hráči jako Marin Čilič podávají rychlostí nad 200 km/h, tak protihráči ani nestačí zareagovat a za míčkem se jen ohlédnou.
Nechme se překvapit jak se ubrání o 20 centimetrů menší japonský tenista Nišhikori proti síle úderů vysokého Chorvata. Ale i malý David v historii porazil Goliáše a Kei Nišhikori vede ve vzájemných utkánách 5:2. Asi to bude vyrovnané a setů bude možná více než 3. Japonec je zvyklý na velká vedra z domova, kde bývá v létě přes 40°C. Jsem zvědavý jak nám vyjde tipovačka a kdo bude ve večerním horku vítězem ve finále mužů.
