Jak louka plná čtyřlístků,
co pofouká ti bolístku,
jak malý andělíček,
co k lásce dává klíček,
rozjasní posmutnělou tvář,
najednou hvězdy v očích máš.
Pak ohňostroj citů
rozmete množinu mýtů
a spolykané slzy,
návštěvníci drzí,
a tvář rozjasněná
už důvod smát se nemá.
 
		 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								