Visí na stěně a pozoruje svět.
 Dny všední i sváteční.
 Hledí pouze klidně vpřed.
 Visí, zdobí - a neřeční.
Od dětství až po stáří
provází mě každý den.
 Nikdy se nesváří,
 visí, kouká spokojen.
Den po dni tiše ztrácí lesk,
 přijde čas, kdy osiří.
 Snad nepocítí žádný stesk
 a kdo ví, kam pak zamíří.
 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								