Kdo zapomněl

Za stínem stín,
to je tvůj každodenní svět,
a čpavý dým
se věčně nedá rozhánět,
přestaň jen snít
a neměj lásku za krádež,
zkus znovu žít,
i když to občas nechápeš.

Srdcový král
si dávno sundal korunu,
vládne však dál
a stěží přijdeš k rozumu,
když láska tvá
zas někam pádí, kdo to ví,
tak moudra svá
ti žádná sova nepoví.

Láska je víc,
to není pouhý zkrat,
nestyď se říct,
že stále toužíš milovat,
noc s žárem těl
a jitro tkané z příze chvil,
kdo zapomněl,
ten asi lásku neprožil.