On to měl být pohodový piknik na Vyšehradě. Původně onu sobotu. Už jsem tu psal o Čajomír Festu na Vyšehradě, o steampunkovém pikniku v Grébovce též. A jak jsem si obě akce vskutku užíval, na sobotní steampunkový piknik na Vyšehradě jsem se těšil velmi. Člověk míní, pánbůh mění a sešle sychravo a deštivo. Hlavu nemáme, aby nám do krku nepršelo, ale aby myšlenka se mohla zrodit, a tak v jedné otevřené hlavě se urodilo Národní technické muzeum. Dnes má otevřeno. Muzeum, nikoliv hlava. Krom pondělka každý den od devíti ráno do šesté hodiny večerní.
Sešli jsme se jednak pod deštníky, jednak pod koněm patrona země české. Řekl bych, že na nás mířily objektivy fotoaparátů, avšak ten, kdo by dnes nefotografoval mobilem, jistě by mohl být považován za jakéhosi konzervativního podivína. Tak tedy objektivy mobilních telefonů.
Prošli jsme dolu náměstím a ulicí Na Příkopech, a že na procházení bylo opravdu nevlídno, uvítali jsme možnost dopravy tramvají a přesunuli se na Letenské náměstí. Odtud je to do technického muzea už jen pár kroků.
Společná fotka byla pořízena před budovou muzea, funkcionalistickou stavbou s výraznými novoklasicistickými prvky, vystavěnou v letech 1938–1942 podle projektu architekta Milana Babušky. (http://www.ntm.cz/muzeum/dejiny-budovy).
Já jsem dovnitř vnikl díky nakloněné rovině suterénem, kde je pro vozíčkáře vstup, vlastně vjezd. Také výtahy a plošinu jsem používal, a tak jsem téměř celé muzeum si na svém segwayi projel. Však také i vstupné jsem jako ZTP jen 100,- korun českých platil, stejně jako platí studentstvo a seniorstvo více než pětašedesátileté i dítka do věku patnácti let. Rovných 220,- korun zaplatí ten, kdo slevu žádnou nemá.
Po velké rekonstrukci, dokončené plně v roku 2012, je interiér vskutku skvostný. Ale nedosti na tom. I výstavní plochy přibylo a s tím i expozic.
Setkáme se tu se čtrnácti expozicemi.
Architektura
Astronomie
Doprava
Fotografický atelier
Hornictví
Hutnictví
Herna Merkur
Chemie
Interkamera
Měření času
Tiskařství
Domácí spotřebiče
Technika hrou
Televizní studio
V expozicích najdete opravdové unikáty naší dávné technické historie, ale setkal jsem se zde i s vysavači nebo žehličkami, které znám, jak postupně sloužily v naší domácnosti. Nemusí být někdo fanda techniky, a přece se tu nenudí. Věřím, že každý si najde něco, co ho zaujme. Jsou tu lokomotivy, hasičské parní stříkačky, plachetnice, holicí strojky, motocykly, hodiny, ledničky a cajků rozličných, až přechází zrak. Celý den je možné tu trávit. V suterénu je restaurace.
Až počasí nebude přát procházce starou Prahou, navštivte Národní technické muzeum na Letné v Kostelní ulici. Mohu s klidným svědomím doporučit. Co vstupného se týče, ty peníze stojí za to. Já zůstal až do konce návštěvní doby a stále jsem toho jen málo viděl. Musím někdy pokračovat.
(Foto z archivu autora, Margueritte Weinlich a Pixabay)
