Je to účes pohodlný a dá se v něm jít do práce, do přírody a také – pokud je mu věnována trochu větší péče – i do společnosti. Spousta mladých parádnic nyní nosí drdůlky všeho druhu od těch rozcuchaných až po pečlivě uhlazené. Mezi zralými dámami však převládá spíše názor, že jde o účes, který nositelku takzvaně dělá starší. Škoda. Ležérní drdol naopak vyvolává dojem, že jeho majitelka je žena sebevědomá, které je v podstatě úplně jedno, jestli je jí třicet nebo sedmdesát, protože má svůj styl, v němž se cítí dobře.
Drdůlek je výborná cesta, jak přežít období, kdy si žena například nechává vlasy dorůst z kratších na delší. Vůbec nevadí, když z něho vypadávají pramínky, když vlasy vzadu nejsou dostatečně dlouhé, když je třeba dopomoci si sponkou. Naopak. Právě tyto ledabyle učesané drdoly zpravidla vypadají lépe, než než ty pečlivě učesané, hodně lakované, připomínající helmy. Mnohé ženy si je pamatují z šedesátých let, kdy bývaly značně populární. Současné drdoly jsou však jiné. Veselé a hravé, takové jako jsou současné dámy středního a vyššího věku.
Takže je čas vzít drdol na milost a nespojovat je s dobou babiček v šátcích nebo s módou šedesátých let. A že ve vyšším věku už vlasy nebývají dostatečně husté a kvalitní? No právě to drdol umí zamaskovat. Jen se musí vědět, jak na to.
Tady je malá inspirace dokazující, že jde o účes, který starším ženám opravdu může slušet.
