Miluješ-li ticho, samotu,
žiješ- li na okraji hor a lesů, 
snáze zachytíš rytmus života, 
tlukot svého srdce, 
mlčení země, její probouzení. 
Miluješ-li ticho, samotu 
a vyjdeš-li do luk, do polí, 
zjistiš, že mlčení země nebolí, 
naopak, pohladí duši, 
opije krásou, barvami, 
zmámí tvou hlavu, 
zažene úzkost, obavy. 
Miluješ-li ticho, samotu, 
mlčení země, zůstaneš. 
Nebude ti chybět zvuk
dálnice, tisíce světel, lidi, 
hlučný ulice...
Nad hlavou modrý nebe, 
večer tisíce hvězd, 
mlčení země, ráno pak, 
probouzení a hory na dosah.
Aďka, Irence z pod Beskyd
 
		 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								