Básnička s příběhem – věnována před lety MUDr. Kubíčkovi k sedmdesátinám, což byl nejen zubař a bývalý primář ze ZÚNZ Karviná, ale také malíř, fotograf, básník, nimrod, filosof – havířovský bohém ala Jan Werich a bard každým coulem, který odešel o šest let později ve velkém stylu, jako dělal vše ve svém životě, v den svých narozenin – 3. 8. 2014. Ani se mi nechce věřit, že to bylo vloni už 10 let. Básnička zazněla z mých úst na oslavě s vernisáží v tehdejší Galerii Spirála a byla i písemně předána oslavenci jako dárek, spolu s jeho oblíbenými doutníky ;-)
MALÍŘ
Má jednu ruku dlouhou a oči na šťopkách
a štětinatý prst té ruky
máčí v temperách - olejovkách - vodovkách
na plátnech kouzlí a také na čtvrtkách
ani tužkou nepohrdne
také uhlem vede tah
jindy „tuší“ tvary tuší
vábí ho i pastely - suché, mastné
nečekat, až barva zaschne
i do písku - čáry máry láry fáry pod kočáry
nestydí se zmásti lidi
když v změti barev nic nevidí
někdy se to prostě zašmodrchá v duši
a jenom on možná tuší
co na plátně suší
nitra odlesky - vesmíru záblesky
jindy opisuje zas
matičky Přírody skvělý jas
ženské křivky - ženské křivdy
východy - západy - hýří barvami
skrze obraz pak přijde za námi
ve chvíli netušené
rámem obklíčené
