Léto
V rozlehlém stavení Přírody
nebeská kamna sálají.
Jen jitro, dole u vody,
v mlze se smáčí potají.
Poledne v žáru čas svůj vleče
po zaprášené silnici
a večer nikam neuteče
pod hvězdnou střechou vonící.
Útržek z horka
Přešla mě na řeči chuť
 a slunce pálí...
 Život je tekutá rtuť,
 já hledím zdáli.
 Tak už tu konečně buď!
 A neřeš zda-li
 se vrátíš nebo ne,
 vždyť slunce pálí
 a člověk zde sám utone...♥
 
		 
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								