Když jsem psala článek o našich výletech, vůbec jsem si neuvědomila, že jsem nejdříve chtěla napsat o prvních dnech našeho příjezdu do Blatné. Tak to chci nyní napravit.
Jezdíme sem už přes 20 let, trochu se obávám, že to bylo letos naposledy. Když jsme se ubytovali, venku se zatím docela zatáhlo. Nedalo mi to a šla jsem si vyfotit zahradu a trochu okolí. Druhý den byl podobný tomu prvnímu. Na obloze se honilly mraky, ale Petr s Terkou zaveleli, že se nebude sedět doma a půjde se na procházku.
No a kam jinam jít, než na naše předešlé procházky. Cesta vede přes obec Řečice, kolem hřiště a prvního rybníku, druhý je na opačnou stranu. Počasí se kupodivu umoudřilo a žádný déšť se nekonal. Cestu jsme samozřejmě znali, chodili jsme tudy každý rok. Šli jsme přes vilovou čtvrť, za ten rok tu vyrostlo pár dalších domů, pak kolem louky, kde se pásli koníci. Dále přes trať kolem zahrady blatenského zámku, velkého sila a nezapomněli jsme se podívat k prvního lomu, další je v lese za druhým rybníkem. Dohromady jsme nachodili přes tři km.
Vím, že to není nic světoborného, ale přiznám se bez mučení, měla jsem toho docela dost. Letos jsme se nebyli ani podívat v zámecké zahradě. Nějak se mi tam nechtělo, asi víte proč. Díky výletům do Lnářů a Kestřan jsme toho nachodili dost, viděli jsme něco nového a focení jsem taky nezanedbala. Přeji vám do dalších měsíců pohodu a radost. U nás se zatahuje asi bude pršet.