Byl jsi tak vzdálený,
a přece stále se mnou,
na nebi, na zemi,
obklopen nocí temnou,
byl jsi můj slunovrat,
lžička, co v šálku zbyla,
tvůrce i adresát,
zábava rozpustilá.
Dál jsi má představa,
zářezy do paměti,
stín, který zůstává
a hříchy neposvětí,
byl jsi ten nejlepší,
idyla láskou zvaná,
jsi mrtvé bezvětří,
jsem prázdnem zasypaná.
 
		 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								